16 Běda srdce mrtvého,

víry pravé prázdným,

lidu neposłušného,

hříchem zatvrzeným,

jenž pokání nečiní

ve jméno Ježíše,

smłouvy víry neplní,

svévolně hřešíce.

17 Neb jsou prázdni miłosti

Kristem zasłoužené,

za něž není oběti

od Boha zřízené,

než pomsta očekává

z soudu spravedlnosti,

kterouž jim ten Soudce dá

v płameni prudkosti.

18 [#]obrázek nebo jiný grafický prvek Ó, chvaltež věrní Pána,

jenž ste pod miłostí,

že při vás není prázdná

moc Kristovy smrti,

ale brž vám prospívá

k životu věčnému,

spasení mocně děłá

skrze víru jemu.

19 K hříchům vás umrtvuje,

byšte nehřešili,

a k pravdě obživuje,

byšte ji činili,

požívajíc naděje

Otcovy miłosti

v zasłoužení Kristově

i k věčné radosti.

20 Ó, budiž tobě chváła,

Králi, Kněže věčný,

moc, čest, jasnost i słáva,

Kriste umučený,

žes skrze své bolesti

spasení připravił,

nás jeho účastností

předrahou obdařił.

21 Srdečněť děkujeme

s velikou vděčností,

ó, dejž, ať užíváme

s cełou dověrností

podle tvého zřízení

té drahé oběti

v chvále, v díků činění,

všech věků v objetí.

F XII O užitcích smrti Páně. (Notou písně: F VI)

[1]text doplněný editorem[712]V prameni není obsaženo. Ježíš dobrý, sám jediný

dobrovolně bez viny

trpěł muky převeliké,

by nás, bídy všeliké

zprostě, k životu navrátił,

kterýž był Adam ztratił.

2 Trpěł pak pro tu příčinu,

aby za náši vinu

Bohu Otci dosti činił,

on sám nic neprovinił,

ale był dokonále čist,

náš miłý Pán Jezukrist.

3 Tak se za nás obětovał,

pracně nás vypłacovał,

utrýzněn od hłavy do pat,

viseł na kříži rozpat

ten, skrz nějž Otec svět stvořił,

mra, smrt naší umořił.

4 Ježíš smrtedlnou hořkostí

nám života sładkosti

dobyti tak usilovał,

kdož by ho nemiłovał?

An s sebou nám kralování

chce dáti, smiłování.