3 Ale v tom dłouho netrvał,

neb se okłamati dał,

posłouchaje złého hada,

přezchytrałého ďábła.

Skrz to upadł v smrt obojí,

nebyv Bohu věrný v boji

v tom tam rozkošném ráji.

4 Jakž se od Boha odvrátił,

mnoho dobrého ztratił,

svattost, moc i všecku vzácnost

i słávy věčné hodnost.

Pro hřích ze všech největší ten

všeliké dobroty zbaven,

již hovadný učiněn.

5 V hodnosti své nezustało,

ve všem svou zkázu vzało

všecko přirození lidské

z závisti té ďábełské,

kterýž ten hřích sebou zpłodił,

všecky v něj złostně podrobił,

každý z nás v něm se zrodił.

6 [#]obrázek nebo jiný grafický prvek Toť jest kořen všeho złého

štípení ďábełského,

hřích ten v nás i jeho Zákon,

zrostłý již v široký strom,

vydáváť z sebe ovoce

złé a žałostné velice

a zatracujeť těžce.

7 Obrať se kdy a k čemu chceš,

vždy to złé v sobě najdeš,

an tě všudy při všem stihá

a v každé práci jímá.

Nehodným tě vždycky činí,

svědomí tvé těžce viní,

proti tobě se silí.

8 Tento zákon hřícha škodný,

duchu velmi podvodný

ve všech se oudech nalézá,

ta přežałostná zkáza,

tenť ovoce to złé płodí,

žádosti ke złému rodí,

jakž apoštoł dovodí.

9 Soud pravý rozumu ruší,

v złé nachyluje duši,

k vyvrácení všeho řádu,

čině v tom mnohou svádu,

když v těle silně bojuje,

ducha velmi obtěžuje

a pod hřích podrobuje.

10 Viziž žałostné zkažení

z ďábłova podvedení,

takže již v nižádném živém

nepřebývá dobré v něm.

Aj, jaká hrozná pokuta

přišła hodně na člověka

z nejprvnějšího hřícha.

11 Již všecko lidské stvoření

z tohoto porušení

v tom hříchu zde se počíná,

v něm na svět svůj východ má

k smrti, bídě, k věčné pomstě,

leč Bůh z miłosti, komuž chce,

on sám spomoci může.

12 [#]obrázek nebo jiný grafický prvek Ó, Bože, jenž znáš hubenství

přirození našeho,

smiłúj se z miłosrdenství

i z slitování svého,