a že jemu chce pomocen býti se třmi sty rytieři statečnými. A z toho Horestes jemu velice poděkova.
I bieše čas, když slunce pod znamenie nebeské, jemuž Býk dějí, vešlo bieše, a tehdy, když lúky zelenají se, kvietie bujie voňavé na stromiech, rdějí se ruože na všem zeleném křoví a v sladkých piesniech slavíčkových v hájích se hlasové rozléhají, jemuž všelikého plemene ptactvo svým štěbetáním spomáhá vesele, kteréžto máj, měsiec přeutěšený, ochotně krmí i veselí. Tehdy Horestes s králem Forensem a s vojsky svými z města Trozen vyjědechu vojensky a k městu Mecenas Horestovu dědičnému přitržechu. A když ho měštěné přijieti nechtiechu, ihned je silně obležechu, neb bieše Horestes od bohuov přijal odpověd, aby směle proti Egistovi válel, že nad ním svítězí a že libo jest bohóm, aby nad mateří rukú svú mstil smrti otce svého. A jakžkoli v tom městě bieše Klitemestra, však Egistus bieše vyjel lidu dobývat k obraně své i toho města. Ale Horestes, uptav se toho v jistotě, kdy a kterú cestú měl by se Egistus vrátiti do města, založi jemu cestu množstvím rytieřuov svých, aby ho mohl jieti. A on mezi tiem s králem Forensem to město ústavně trápieše, mnoho škod jemu činiece. Neb nebieše tehdáž město proti nepřátelóm dobře ohrazeno, a protož měšťané, nenavyklí válce, nemohúce dnem i nocí pracovati v uobraně městcké, den patnádctý svého obleženie přestachu se brániti a lid Horestuov a Forensóv doby ho udatně, a vjevše do něho, ihned Horestes osadi brány svými, aby nižádný vjíti ani vyjíti nemohl, a všed na dvuor někdy otce svého s králem Forensem a s svými, kdežto máteř svú Klitemestru naleze, kterúžto káza ihned jieti a u vazbě jisté chovati. A též i všecky jiné, kteřížto smrtí vinni biechu otce jeho. A Egistus, kvapě zase k městu, chtě jemu spomoci, i vpade v zálohu jemu učiněnú od Horesta, kterážto vyskočivši naň, i jmu jej, ztepúc vešken lid jeho. A tak by Egestus přiveden před Horesta, maje ruce szadu svázané. Pak druhý den Horestus káza máteř svú Klitemestru nahú a svázanú před se přivésti, jižto sám mečem seka, zabi, vyřezav prsi jejie svú rukú, a zabitú i nahú káza vléci z města, psóm a ptákóm jejie tělo povrci na zemi na poli. A tak dlúho leže tu to tělo, až je psi a ptáci všecko kromě kostí sežrali. A Egista káza nahého po všem městě smýkati koňmi a potom oběsiti na šibenici a též i jiným pomocníkóm
