lháři před krále Naula, otce Palamidova, a před Oeta, bratra jeho, přinesechu, chtiec mezi nimi svádu učiniti a je proti Řekóm zbúřiti ku pomstě. A vtom král Naulus i Oetes zvěděchu, že Řekové v zimě od Troje sú odtrhli a na moře vsedali, aby do svých vlastí pluli. A že plúti měli mimo jich meze a mimo jich královstvie dnem i nocí, jakož obyčej na moři jest, protož král Naulus i s synem svým přikázachu lidem všeho svého královstvie, kteřížto při mezech bydléchu, aby po vršiech těch hor i skal na všakú noc ohně pálili, aby tady jsúce zklamáni Řekové, mněli by, by bliz od země byli, k nim se táhli, a přitáhnúc, bezpečně přistali. Jakož se pak i stalo, že o skalé lodie své rozráželi jsú a tak zahynuli; a tu jich mnoho i s lidmi zahynulo, nebo jich břicha o skalé ostré v moři zatonulé se ztroskotaly. Ale druhé lodie, kteréžto po nich připlynuchu bliz k témuž miestu, uslyševše loskot lodí a křik lidí, odtad se vyhnuvše, pustichu se na moře prostrané, s nimižto bieše král Agamenon, král Menelaus, král Diomedes; vystřiehli sú se té příhodě.
Pak řečený Oetus nebo Peleus, nebo ten jmějieše dvě jména, syn krále Nauluov, žádaje velmi krále Agamenona a Diomeda zahubiti, i mysli o rozličných běziech i cestách, kterak by mohl to zpuosobiti, aneb jinak uškoditi, ač by se jim událo do svých vlastí navrátiti. A protož po listech svých a po poslu chytrém k králové Klitemestře, ženě Agamenově, za jisté vzkáza, že její muž jednu ze dcer krále Priamových pojal sobě za ženu, jsa na ni laskav náramně, veze ji s sebú a chce ji ustaviti v svém království královnú, a že Klitemestru chce zbaviti královstvie skrze smrt její, a že to za času slušie obmysliti, aby se toho vystřiehla. A Klitemestra tomu uvěři a velmi jemu z té výstrahy poděkova. I mysli, kterak by se mohla úkladu svého muže vystřieci. I sta se, že král Agamenon do svého královstvie zdráv se navráti. Klitemestra lstivě, ale velmi míle a ochotně přivíta jej, nebo bieše již jiného zamilovala, jménem Egista, a tak bieše naň laskava, že s ním dceru jmějieše Eugenia řečenú; jemuž bieše slíbila i královstvie postúpiti, jakžkoli nebieše rodu královského ani kniežečského. A to jest jisté znamenie, že když žena své viery a cti zapomene a chce svój stav proměniti neb přestúpiti, nikdyť nehledá, rovným aneb vyšším aby to učinila, než vždy s hubenějším, jakžkoli cizoložstvie duostojenstvím cizoložníka menšie viny nenie ani hanby. A protož ta cizoložná královna Klitemestra s milým svým Egistem tajně smluvi, aby muže jejieho, krále Agamenona, té prvé noci, když by usnul, ihned zamordoval na
