někoho za zprávci a za obránci měli po mé odjězdě, sic nebudete moci na dléch trvati. Nebo jakž súsedé vaši, ještoť po vsech a hradiech bydlejí, zvědie, že bez obránce přebýváte a bez zprávce, zrotiece se, připadnúť na vás, a snad zmordujíce vás, u vaše se statky uvieží. Protož mněť se zdá užitečné vám, abyšte poslali po Antenora a ustavili jej sobě za krále, abyšte s jeho radú a pomocí mohli se bezpečně živiti a brániti bezpráví svému.“ A ta rada všem se slíbi a ihned poslachu po Antenora a on rychle přijěde, na něhožto ihned Eneáš [s]text doplněný editorem svými chtieše brannú rukú udeřiti, neb bieše ještě Eneáš mocnější nežli Antenor. A protož Trojánští, tomu srozuměvše, prosichu Eneáše, aby toho úmysla nechal, aby asponě ty zlé věci, kteréž jsú se s válkú dokonaly, skrze vnitřnie městcké svády se neobnovily. K jichžto prosbě Eneáš odpovědě a řka: „Který by člověk tak veliké milosti mohl ukrocen býti sladkostí, aby tak přenešlechetnému muži zrádnému mohl milostivě odpustiti, jehožto zrádnú chytrostí stalo se jest, že Polixena, tak ušlechtilá panna a dcera krále Priamova, tak hanebně jest u hrobu Achilova beze všie viny zamordována? A já sem také od vašeho tovařistvie věčně vypověděn, jenž sem žádal s vámi vašich žalostí želeti a vašim tesknostem naleznúti některaké utišenie, abychom mohli spolkem v tak velikých zámutciech oddechnúti.“ A tak k slovuom Eneášovým Trojánští mezi sebú uložichu, aby Antenor od Troje byl vypověděn bez naděje na vrácenie. A tak se jest stalo, že Antenor ihned s přátely svými, pobravše statek svój na lodie, i vsědechu na ně a na moře vysoké oddachu se.
A když dlúho pluchu po neznámých mořích, tehdy lúpežníci mořští na ně připadechu i zlúpichu je a druhé zsěčechu i zmordovachu. A když propustichu s Antenorem ostatnie, tak dlúho plujíc po moři, až připlynú dobrým povětřím k jedné vlasti, Oerbuda řečené, v nížto kralováše jeden král velmi spravedlivý a milostivý jménem Tetides, kterýž tu vlast u velikém řádu a pokoji zpravováše. Do té země vysěde Antenor [s]text doplněný editorem svú rotú podlé břehu skály vysoké, kterážto nad břehem bieše vyskočila a dalece i široce v pole sáhla i v lesy a mnoho mějieše okolo sebe studenek. Kdežto Antenor, miesto utěšené spatřiv i položenie na vrchu té skály, s povolením toho krále město založi s těmi Trojánskými, kteříž biechu s ním připluli. A to město nazva Menelaon, kteréžto v krátkém času mocnú zdí ohradi a ustavi v ní mnoho
