[Kronika trojánská]

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII B 6, 78r–172v. Editor Kuderová, Pavlína. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

Trojánských byli opatřeni. A tak radují se Trojánští, vidúce ty umrtveny, a mezi sebú rozmlúvajíce, že již bez pochyby nad Řeky se pomstie, poňavadž svého najudatnějšieho hrdiny jsú zbaveni.

I pak král Agamenon, zvěděv o jich smrti, posla své k králi Priamovi, aby vydal těla jich Řekóm, Achilovo a Antilogovo. A on jim toho pójči a vyda. Řekové přijevše, i pobrachu ta těla s velikú žalostí i donesechu mezi stany, kdežto by pláč náramný od všech Řekuov. A již mezi sebú rozmlúváchu, sami že již čáky ižádné nemají k dobytí města trojánského, poňavadž jim ten zahynul, v němž jsú po boziech najvětší naději pokládali. A tu zpuosobichu, aby Achilovi drahý hrob byl udělán. Protož krále Priama prosie, aby dopustil v svém městě hrob jemu udělati a pochovati tělo jeho. A král k tomu svoli, aby u brány, ješto slove Timbrea, byl jemu hrob ustaven, o jehožto drahosti a zpuosobě psáti vidí se zbytné.

Pak král Agamenon krále a kniežata řecká svola na potaz, k nimžto takto promluvi a řka: „Poňavadž skrze smrt Achilovu větší diel vojska našeho pozúfá, protož co se vám zdá lepšieho, boj li před se vésti, čili přestati a do zemí se našich navrátiti.“ K tomu se králuov a kniežat úmyslové rozdvojichu. Nebo jedni radie, aby bylo bojováno, a druzí, aby bylo necháno. Než konečně na tom všickni zuostachu, aby bylo bojováno, a řkúce: „Ač pak Achiles nám jest zahynul, že nám nezahynú slibové bohuov o našem svítězení konečném spravedlivě nad Trojánskými.“ Ale Aiax povstav mezi nimi, poradi jim, aby po syna Achilova poslali, kterýžto u krále Likomeda, děda svého, obývá, neb jest to zvěděl v jistotě, že Řekové bez něho nebudú moci svítěziti nad Trojánskými. K té radě všichni přistúpichu a krále Menelaa vyvolé i pošlí po syna Achilova jménem Neptoloma k králi Likomedovi.

A bieše čas, v němž Slunce pod okrslkem nebeským, jemuž dějí Zodiakus, bieše přeběhlo, takže podjide znamenie nebeské, ješto slove Rak, v němžto podlé božského zjednánie bývá stavadlo slunečné letnie. A slovúť proto stavadla, neb ten okrslek nebeský k nám rovně nestojí, neb jeden diel jeho nad námi jest vyzdvižen a druhý k nám schýlen. A protož když přijde slunce pod to znamenie, ješto slove Rak, jižť výše nad nás nemuož vstúpiti, ale tu stojí, počna činiti dny dlúhé a noci krátké. A to se děje od polovice měsiece prosince až do polu črvna. Ale když slunce sstúpí bliz k zemi, tehdy přijde pod to nebeské znamenie, ješto slove Capricornus,

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 3 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).