utiekati a Trojánští je stíhajíc tepú až do jich stanuov. A tu Troilus přihnav v náramné své síle, sto Řekuov, urozených mužuov, zjímal a do města poslal, a tak ten den boj přesta mezi oběma stranama. Ale Myrmidonové do stanu Achilova se vrátichu mnozí ranění, rozprávějíc jemu, že jich mnoho tento den zahynulo v boji, takže jsú své zbité ohledávali a počtli jich viece nežli na sto. A tu Achiles obojích velmi želé a u velikých žalostech lehne a pokoje nemá a slibuje, že svých očí ke spaní nechce zavřieti, leč svých statečně pomstí. A tak uloži na mysli své zajtra jeti do boje, ale milost veliká jemu se v tom úmyslu protiví, neb poňavadž miluje Polixenu viece nežli se a o ni stojí vší snažností. Jestliže v boj vjede, tehdy žádost svú i milost její zmrhá i všeho veselé se zbaví, kteréhož se jest nadál od nie, když by mu se dostala. Nebo by již králem Priamem sklamal, čině proti slibuom svým, protože jest slíbil Řekóm viec nepomáhati, a již jest jim spomáhal lidem svým. A v takých odporných myšlení několiko dní ztrávi. A když Trojánští a Řekové k boji sedmnádctému se vyrojie a vypravie, statečně a vražedlně mezi sebú bojují, tratiec lidi s uobú stranú. A ten boj trval sedmnádcte dní napořád. Avšak v těch dnech Achiles, jsa milostí Polixeny přemožen, nevyjiežděl sám do boje. A v těch dnech přemnoho Řekuov zahynulo. A to vida Agamenon, žádá příměřie na Trojánských dosti dlúhého. Ale Trojánští dadie jemu odpověd: kromě čtyř dní, v nichžto by mohli pochovati aneb spáliti své mrtvé.
A když ti dnové minuchu, sta se boj smrtedlný osmnádctý mezi obojími, kdežto král Menelaus a Paris hrdinsky se sbuodešta, ale oba se schytišta a na koně rychle vsědešta. Pak Polidamas, syn Antenoruov, hna směle na Ulixa s mečem nahým a Ulixes, ten hrdinsky proti němu bráni [se]text doplněný editorem. A též Monesteus, vévoda atenienský, odda se na Antenora a jej s koně sbuode. Král také Filimenis zdviže se na krále Agamenona, jemuž by byl bez pochyby hrubě uškodil, by ho byl Telamonus rekovně nezastal, kterýžto prudce hnav na Filimena, s koně jej sbuode. Pak Archilogus, syn vévody Nestoróv, odda se na jednoho z synuov přirozených krále Priama, jenž slovieše Benius, a zaklav jej smrtedlně srazi s koně mrtvého; pro jehožto smrt biechu Trojánští velmi tesklivi. A když to Troilovi pověděchu, jenž u vojště řeckém brázdieše rekovně, velice zaplaka a ihned se oboři na Řeky velmi horlivě a proli jich krve přemnoho, takže před ním již všichni postúpáchu. A v ta doby přitekú Myrmidonové, i ti také i
