z města trojánského. Najprve vyjěde Deifebus s valným zástupem, po něm Troilus, potom Paris, po něm král Priamus, po něm Eneáš, po něm král Meneon, Polidamas. A též Palamides, nový zprávce vojska řečského, jenž bieše vojska svá zřiedil a zpuosobil, s nimižto vyroji se proti Trojánským. I nasta seč a mord hrozný, mnoho pade zbitých s uobú stranú.
A v ta doby král Priamus hna hrdinsky s kopím na Palamida a jej zbuode s koně, a nechav jeho, otdá se na Řeky v hněvivosti a mnoho jich porážie, mnoho raní i zabíjie. Mnohoť jest ten den král Priamus spáchal udatného svú osobú, ješto se zdá k vieře nepodobno, by muž takového věku starého mohl tolik skutkuov bojovných tak statečně učiniti. A v tom Deifebus tiskne Řeky bez přestánie, seka i tepa udatně. Pak král Sarpedon hna na Neptoloma, najsilnějšieho muže z Řekuov, ale Neptolomus zabod kuoň, nuž se proti němu a hned jej zbuode s koně. Než král Sarpedon rychle se vzchopi a tak pěš běže na Neptoloma s mečem nahým a velmi jej u bedra posěče. V ta doby král perský do boje přitěže k vojskám svým a spomože, aby král Sarpedon mohl na kuoň vsiesti, na něhožto vévoda atenienský a král Menelaus s množstvím rytieřstva oddašta se. A zdvihše se i [s]text doplněný editorem svými zástupy se všech stran, Trojánské otekú, takže Trojánští musichu za se postúpiti. Jimžto na pomoc přihna král Sarpedon s rotú svú a k tomu král Priamus s syny svými přirozenými, kteřížto ústavně se jeho přidržiechu, i poče statečně řeckú krev vylévati, tepa a sekaje napořád bez milosti, takže ten den nebyl ižádný z Trojánských, ješto by tak zmužile a statečně bojoval proti Řekóm jako jich král Priamus; neb žalost a hněv síly jemu přispářieše. Ale Řekové, uradivše se, na to miesto mnohá vojska srazichu, aby Trojánským k městu utéci nedali, a když se druhá vojska řecká na Trojánské vší mocí povalichu, a Trojánští postúpajíc před nimi, lid hotový nepřátelský v cestě zastúpě, s nimiž se udatně svieží. A zatiem král Priamus szadu na Řeky udeří, s lidem svým spomáhaje; neb by byl v tu chvíli nepřispěl, mnoho by byl lidu ztratil. Pak Paris přitěže s druhé strany s množstvím lidu bojovného a na Řeky se oboři, tu střelbami jich mnoho zrani a zhubi a tak je tisknu svú mocí, že musichu Řekové postúpiti, nemohúce strpěti síly a střelby jich, jimižto mnozí biechu ustřieleni. A tak do stanuov svých utečechu. Ale Trojánští nechtiechu jich honiti, neb se k večeru blížieše. A tady toho dne vítězstvie Trojánských proti Řekóm samému králi Priamovi jest ke cti připsáno.
