a slyšenému se zasmieti. A protož v sloviech bláznových máť býti blázen poznán a jáť bych chtěl dřieve na mé osobě utrpěti, nežli byšte kterému poslu na mém dvoře co bezprávného měli učiniti. Protož buďtež všickni u pokoji, aniž směj kto z vás nepočestných slov vylévati.“
A když všickni umlčechu podlé králova rozkázanie, tehdy Eneáš, jenž v ta doby vedlé krále Priama sedieše, vece: „Nenieť bezprávie, ale ovšem hodné, pane králi, odpoviedati bláznu podlé bláznovstvie jeho, nébrž ktož bláznivě smie mluviti, hodenť jest, aby za své bláznovstvie přijal hodnú kázen, nebo jazyk nemúdrý vrah jest pána svého. Nebo mohl bych já tolik nepoctivých řečí před vaší milostí mluviti, že byšte měli i mohli z práva kázati mě stieti. A byť při tvé přítomnosti múdrost nebyla, ten, ktož tak bláznivě tolik mluvil jest, jižť by byl hodně umrtven, kterýžto tak směle slovy udatnými a uhryzavými nelekal se utrhati tvé velebnosti a tvú čest rozhněvati. Protož jeho napomínám, ať se odsud béře a naučí se svého bláznovstvie v múdrost proměniti.“
Tehdy Diomedes k tomu bez strachu takto odpovědě: „Ó, ty, ktožkoli jsi, po tvých tě řečech znám, že nejsi súdce pravý, než omluvač hořký a velmi protivný! I žádámť tebe na hodném miestě naleznúti, ať bych hodně za tvé řeči poděkoval, než dobřeť snábdiem, žeť jest to král upřiemný, ještoť tě za rádci má, jenž tak dobře umieš raditi jemu, ať by byl ukrutný mstitel všech slov, a tak aby snáze klesl u větší škodu.“ Tehdy Ulixes opatrně řeč jeho přeje, napomínaje, aby přestal mluviti. A ihned sám králi Priamovi vece: „Ó, králi, srozuměliť sme uplně všemu, což s mluvil. Jižť otejdeme od tebe a králi Agamenovi všecko povieme.“
A tak oba, vyšedše ze dvora a vsedavše na koně, rúče jedúc, přijědechu do vojsky, a zsedavše s koní, jidešta do stanu krále Agamenova, kdežto králi, vévody, kniežata a větší všeho vojska při něm biechu, čekajíce od krále Priama odpovědi na své poselstvie. A když pověděšta řeč krále Priamovu, divili sú se Řekové jeho odpovědi. A co měli již proti Trojánským činiti, mnohými radami mnohé k tomu cesty vydávali, o nichž povieme napořád potomně. Avšak dřieve nežli k tomu pravení přistúpíme, o řečeném Eneášovi něco povieme. Neb tento jest Eneáš, kterýžto narozen jest z bohyně řečené Venus a od Enchizea otce, a tak po dobytí Troje byl vypověděn z trojánského
