Umění lékaře povejší hlavy i jeho jména, kuchařce za dobrý hrách má býti sklenice vína.

Řečník, hudec, kurva, ti tří, kdo najvíc dá, toho šetří. Ten obyčej zachovávají slouhy v lázni, ba i ten biřic darmo neposlouží v kázni.

Blahoslavený člověk ten, který mívá ryby v masitý den, dvoje dobré víno k tomu a pěknou hospodyňskou ženu v domu. Štiky, parmy, losos, vokouny, to jsou velmi dobré pokrmy. Koury, husy, maso, hovězina, to náleží na měštěnína. Kapouny, ptáky a jinou zvěřinu, nech toho pánu a zemaninu. Hrách, slaniny a kroupy, to sluší na sedláky troupy.

Po těch dnech ryby hned zveřeřadějí a hosté, když odjeti[e]odjeti] odgedti nepospíchají, leč by ryby dobře nasolil aneb přítel že by velmi milý byl.

Každý moudrý má nač pomysliti, kdyby ho pobídlo hovno v zápas jíti. Porazíš-li je, co na tom budeš míti, pakli ono tebe porazí, musíš hned do lázně jíti.

Jablka a hovna na vodě spolu plynuly. My se, jablka, koupáme, hovna se chlubily, lidem chlubným příkladu nechaly.

Když dopiješ, hned nalíti kaž. Kdo v svém rodu kurvy nemá, ten to písmo smaž. A kdo pěknou, dobrou a věrnou, Pána Boha bojící, bohatou a hospodyňskou manželku máš, věřím, že nám na pintu dobrého uherského vína dáš.

Chceš-li tajnú věc aneb pravdu vyzvěděti, blázen, dítě, opilý člověk o tom umějí pověděti.

S pánem se nevaď, psa proti srsti nehlaď a frejíře do domu nevnaď. Pán tě upéř, pes tě zžíře a frejíř ženu zlíže.

Kance nastaro řezaného, žida křtěného, vlka doma chovaného, přítele třikrát mířeného, řídko z toho bývá co dobrého.

Trn v noze a mýš v stoze. Moucha v jiše a mol v drahém rouše. Kozel v zahradě a nepřítel v radě. Vlk mezi kozami a mnich mezi ženami. Svárové mezi bratřími a čert mezi babami, kde to přebývá, tu dobře nebývá.

Štědrý hráč, milostivý zloděj, ná[B2v]číslo strany rukopisubožná