Kdo mečem bojuje, od meče schází, a kdo cizím ženám frejuje, tolikéž mu se přihází. Kdo pak své ženě nevěří, ten stávaj s voštípem u dveří.

V chřapavý zvon nezvoň, vlka na kulhavém koni nehoň a u přátel často nebývaj, která panna mnoho frejířův má, té nepojímaj. Nebo mnohá dva vrkoče nese, a panenství její v stodole neb v lese. Některá pak o své panenství soudí se, a prvé děti z sebe vytřese, jedna míň a druhá víc, toť jest panna, co můj střevíc.

Kdo miluje nevěda, mohl by radějí potkati nedvěda. A milování bez vidání jest jako temná noc bez svitání.

Mnohá panna miluje mádence, aby ji koupil pěkný vaček neb střevíce. A jakž od něho, čeho žádá, dostane, hned se její láska k jinému šine.

Kupeckému věrování, panenskému slibování, ženskému plakání a lidskému pochlebování, ti glejchu nemají a na strych se neměří, protož radím, ať jim žádný nevěří.

Když bude lev páteře píti a had na [B1r]číslo strany rukopisuledu hříti, tehdáž žid křesťanu bude příti, a to ten, který tři oči v hlavě bude míti.

Mladého raka trestal starý rak z toho, že jest lezl mrzce opak. I neuměl mu pěknějí ukázat starý rak, lezou podnes oba tak. Kdo chce jiného z vejstupkův trestati, má se toho prvé sám varovati. Neb to náleží zprávci každému, aby dával dobrý příklad na sobě jinému.

Kdo jde sem[7]sem: gſem nebo ven, daj jemu Pán Bůh dobrý den. Kdo má pak peněz dosti, vitaj, milý hosti. A ty, pane hosti, takto se zachováš, u lidí jez, coť dají, a doma, co máš. Nemáš lepší silnice jako z kuchyně do pivnice a z pivnice potom do hostinice.

Zpívaj, co umíš, dělaj, co musíš a jez, co máš. Nesahaj vejše sebe, ať posměchu nemají z tebe.

Minulé věci nepyč, nepodobné nevěř a čeho míti nemůžeš, toho nežádaj.

Dluh má nohy, pole oči a les uši, na ty tři věci pozor míti sluší.

Lékař neučený jest poctivý kat, dokud jich desíti neumoří, dotud má plat.