[B3v]číslo strany rukopisurádi píte, co budu o něm psáti, to zvíte.

Jest o něm psáno v dřevěnných knihách, jako je táhnou z pivnice po lihách. Po kterémžto touží lidé mnohá pokolení i židé. Má na sobě klobouček bílý, tím se opíjejí velmi silní. Chceť se ho nám jako pannám k tanci, jaké jest ve dne, takové i při kahanci. Pivo mnohými hází na zed i na stěnu, mnohdykrát porazí do bláta i ženu. Nos přeražen i také čelo, trp to pro pivo, milé tělo.

V krčmě pak bývá radost jako v svinském ráji, neb jední od druhých vůně z Prdelové Lhotky nabývají. Mnohý bude míti tvář tak pěkně zmalovanou a u podolka košili pozlacenou, že na podivení mohl by mezi panny k tanci jíti a po tým hned (vypije korbel piva) jako po lázni pospati.

Když budou na páteře zvoniti, varuj se, žáčku, do šeňkovných domův choditi. Neb lejci když se podnapijí, žádného šanovati neumějí. Jestli by se pak spolu svadili, strach, aby prvé tebe než koho jiného nevychmelili.