v zemi živých, neopatřím člověka viece a obyvatele pokoje. CantIs38,12 Rod muoj odjat jest a svinut ode mne jakožto stan pastýřóv. Odstřižen jest jakžto od tkadlce život muoj, když sem se ještě tkal byl, podřezal jest mě, od jitra až do večera mě dokonáš. CantIs38,13 Naději sem měl až k jitru, jakožto lev, tak jest setřel všecky kosti mé, od jitra až do večera dokonáš mě. CantIs38,14 Jakžto ptáčátko vlastovičí, tak úpěti budu, stonati budu jakžto holubice. Zemdleny sú oči mé, vzhlédajíce na výsost. Hospodine, násilé trpím, odmluviž za mě. CantIs38,15 Což diem anebo co odpoviedati bude mi, poněvadž sem sám učinil? Připomínatiť tobě budu všecka léta má v hořkosti duše mé. CantIs38,16 Hospodine, jestliže jest se tak živo a v takových úzkostech život duše mé, potreskciž mě a obživiž mě. CantIs38,17 Aj, v pokoji hořkost má přehořká. Ty pak vytrhl si duši mú, ať by nezahynula, zavrhl si za chřbet svuoj všecky hřiechy mé. CantIs38,18 Neboť peklo nebude se vyznávati tobě aniž smrt chváliti tě bude, nebudúť očakaváti, kteříž sstupují do jezera, pravdy tvé. CantIs38,19 Živ jsa, živ jsa, tenť se bude vyznávati tobě,
Vyhledávání (skrýt)
První tištěný žaltář
Praha: [Tiskař Žaltáře (tj. Martin z Tišnova?)], 1487.
První tištěný žaltář. Dolní Břežany, 2023.
Editoři
Svobodová, Andrea (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.), Voleková, Kateřina (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.).
Ediční poznámka
Vznik edice byl podpořen projektem Grantové agentury České republiky č. 20-06229S První tištěný staročeský žaltář (filologická analýza a kritická edice).
[Generovaný obsah]
- V žalmu prvním vypisuje se cesta k blahoslavenství věčnému … [3v]
- Žalm druhý mluví o těch, kteříž úklady puosobie proti království Krista pána, a o jeho vyvýšení i duostojenství. Kteréž prorok vida v duchu, i die … [3v]
- V žalmu třetím o umučení a vzkřiešení Krista pána jest. Člověk Kristus divě se, proč tak mnoho protivníkóv má, i mluví k bohu otci a die … [4r]
- V žalmu čtvrtém napomíná se muž spravedlivý k ctnostným skutkuom a jsú slova cierkve v zámutku obývajície … [4v]
- Žalm pátý mluví o těch věcech, jimiž se nabyti muože dědictvie věčného blahoslavenstvie … [5r]
- V žalmu šestém prorok napomíná hřiešného ku pokání strachem súdu budúcího. Strašen sa hříšník velikostí hříchóv svých a hrozú budúcího súdu, modlí se, aby věčně zatracen nebyl, řka … [5v]
- V žalmu sedmém muž spravedlivý žádá vysvobozen býti ode všech protivenství a takto mluví řka … [6r]
- V žalmu osmém prorokuje David o povýšení a zvelebení pána Krista i také o rozšíření cierkve jeho … [6v]
- V žalmu devátém mluví prorok o moci súdné pána Ježíše a o Antikristu … [7r]
- V žalmu desátém učí prorok odpierati kacéřóm, kteříž usilují věrné v nevěru svú převrátiti … [8v]
- V žalmu jedenáctém, v němžto žádá prorok od zlého světa tohoto vysvobozen býti … [9r]
- Žalm dvanáctý jest o žádosti svatých otcuov, kterúž sú měli ku příští pána Krista. Prorok v osobě spravedlivých die … [9v]
- V žalmu třináctém přimlúvá prorok židóm, kteříž Kristu pánu, jenž svět navštívil, věřiti nechtěli, a die … [10r]
- V žalmu čtrnáctém tíže se prorok, kto by hodně v tomto životě bohu slúžil a kto by v budúcím světě odpočinutie s ním mieti chtěl … [10v]
- V žalmu patnáctém mluví prorok o vzkříšení Kristovu. Hlas Kristuov … [10v]
- Žalm šestnáctý jest o modlitbě Kristově, kterúž se modlí k otci za se i za svú cierkev. Hlas člověka Krista … [11r]
- V žalmu sedmnáctém o veselí vzkříšení Kristova mluví prorok. Hlas Kristuov ku památce tak velikého dobrodiení die … [12r]
- V žalmu osmnáctém mluví prorok o vtělení pána Ježíše … [14r]
- Žalm devatenáctý, v němžto prorok dotýče božstvie Kristova i kněžství královstvie jeho … [14v]
- V žalmu dvatcátém mluví prorok o Kristovu dvojím přirození: božském a člověčském, i mluvě napřed z strany člověčenstvie Kristova, die … [15r]
- V žalmu jedenmetcítmém prorok mluví o umučení a vzkříšení Kristovu. Kristus člověk všecko předvěděv, jako pohnuv se z přiblížení svého umučenie, i die k bohu otci … [15v]
- V žalmu třimetcítmém mluví prorok o oslavení Kristovu a napravení člověka a oznamuje, že Kristus jest pánem všie země, aby jakož žádný z jeho panství nenie vyňat, tak ani od jeho viery aby žádný nebyl oddělován … [17r]
- Žalm dvametcítmý jest o milosrdenství božím. Hlas cierkve, kteráž věří, že umučením Kristovým spasena jest a milostí křtitedlnú obnovena, protož s potěšením vypravuje řkúci … [17r]
- V žalmu čtrmetcítmém učí prorok muže spravedlivého, aby v protivných věcech nereptal, než očekával spomoci božské. Prorok v osobě cierkve die … [17v]
- V žalmu pětmetcítmém modlí se spravedlivý, aby z prostřed zlých mohl vyjíti … [18v]
- Žalm šestmetcítmý, v němžto muž spravedlivý žádá od boha milosti, aby v tomto životě boj veda, přemohl proti nepřátelóm duchovním, aby přišel do královstvie. Prorok oznamuje, že by se žádného člověka nebál, protože jest od boha osviecen, i die … [19r]
- V žalmu sedmmezcítmém jest hlas Krista o umučení a vzkřiešení jeho … [20r]
- V žalmu osmmecítmém napomínají se věrní, aby obětovali bohu oběti duchovnie … [20v]
- Žalm dvacátý a devátej, v němžto prorok mluví o vzkříšení Kristovu. Kristus člověk dieky čině za své vzkříšení, i die … [21r]
- V žalmu třidcátém napomíná se spravedlivý, aby v se nedoufal, ale v milosrdenstvie božie. Hlas syna božieho podlé člověčenstvie die: Ó bože otče … [21v]
- V žalmu třitcátém a v prvním mluví prorok o pokání a toto napřed die … [22v]
- V žalmu třidcátém a druhém napomíná prorok, aby věrní chválu vzdávali bohu … [23r]
- V žalmu třicátém a třetím mluví prorok o změnění staré oběti v novú. Hlas proroka v uosobě všech volených … [24r]
- Žalm třidcátý a čtvrtý jest o Kristovu umučení. Hlas Krista člověka na židy žalující a ku pomstě volající pro jich přeukrutná protivenstvie … [25r]
- V žalmu třidcátém a pátém oznamuje se, že všecko zlé nám připsáno býti má a dobré všecko pánu bohu. Dvoji pak sú hříšníci: jedni, kteříž věří zákonu, avšak pro nemoc těla toho, což zákon přikazuje, neplnie, druzí sú horší, kteříž z úmyslu beze všeho studu a bázni hřešie. Ješto o těch mluvě prorok, die … [26v]
- V žalmu třidcátém šestém oznamuje se, že štěstie zlých lidí hledati a vážiti nemáme, nebo byli sú, kteříž vidúce, ano zlým šťastně se děje, a dobří že sú v neštěstí, i pravili, že všecky věci se náhodú v tomto světě puosobie, a ne skrze zřiezenie božie. Ješto proti tomu bludu mluvě prorok, i die … [27r]
- Žalm třidcátý sedmý naučenie dává kajícímu věrnému, aby měl pamět na hřiechy, želel předešlých a vystřiehal se budúcích. Hlas každého kajícieho … [28v]
- V žalmu třidcátém v osmém naučenie se dává muži spravedlivému, aby mezi rúhači a nepravými zachoval zdrželivost jazyku, sváruov a krýkuov aby nepuosobil. Takto mluví muž spravedlivý … [29v]
- V žalmu třidcátém a devátém cierkev dieky činí z vtělenie syna božieho. Cierkev v osobě svatých otcóv, kteříž očakávali příštie Kristova, die … [30v]
- V žalmu čtyřicátém mluví prorok o umučení Kristovu i o jeho vzkříšení … [31r]
- Žalm čtyřidcátý první, v němžto napomíná se křesťan, aby ho zámutkové světa neodtrhali od žádosti věčného života. Hlas křesťana žádajícieho pána boha … [32r]
- V žalmu čtyřidcátém druhém napomíná nás prorok, abychom v zámutciech nehynuli. Když muž věrný nepravostmi světa tohoto se trápí, nebeskú žádostí jsa zapálen, die … [32v]
- V žalmu čtyřidcátém třetím posilněnie činí prorok křesťanóm mdlým, kteříž se divie, proč by buoh, jakož se jim zdá, opúštěl mučedlníky své, poněvadž se čte, že otce staré někdy mocně vysvobozoval. Protož v osobě mučedlníkuov prorok připomínaje dobrodienie učiněná otcuom starým, die takto … [33r]
- Žalm čtyřicátý čtvrtý písen jest chvály ženicha a nevěsty, totižto Krista a církve … [34r]
- V žalmu čtyřidcátém pátém mluví prorok o příští Kristovu, jenž jest věrných jediné útočiště. Prorok v osobě věrných praví, že nic se báti nemáme, nebo … [35r]
- V žalmu čtyřidcátém šestém nabiezejí se všickni věrní, aby chválili boha. Prorok v osobě svatých apoštolóv die: Poněvadž tak mnohá dobrodiení vám učinil buoh … [35v]
- V žalmu čtyřidcátém sedmém rozličně se vychvaluje cierkev boží. Prorok zchvaluje město cierkve, najprv chválí z důstojenství toho, kto ji stvořil, a od jejieho založenie takto řka … [36r]
- Žalm čtyřidcátý osmý učí nás, abychom všecka duostojenstvie i rozkoše života nynějšieho za nic nepokládali, protože stálé nejsú. Prorok chtě, aby všickni s pilností poslúchali, co praviti má, i die … [36v]
- V žalmu čtyřidcátém devátém mluví prorok o obojím příští Kristovu … [37r]
- V žalmu padesátém hýbe prorok hřiešníkem ku pokání příkladem svým řka … [38r]
- V žalmu padesátém druhém těší prorok věrné pro nátisky, kteréžto trpí, a die … [39r]
- V žalmu padesátém prvním posilněnie se dává věrným proti Antikristovi i jeho pomocníkuom. Prorok v duchu patře na Antikrista se vším tělem jeho, totiž se všemi zatracenci, znaje, že se v samé zlosti pochlubovati bude, s nějakým popuzením přimlúvá jemu řka: Ó Antikriste … [39r]
- V žalmu padesátém třetím naučenie se dává muži spravedlivému, aby v protivenstvích uměl chváliti boha. Takto se modlí prorok v osobě muže spravedlivého řka … [39v]
- V žalmu padesátém čtvrtém jest o umučení Kristovu. Hlas Kristuov v uosobě služebníka die … [40r]
- V žalmu padesátém pátém dává se posílenie lidu věrnému proti nátiskuom, kteréž trpí od zlých. Hlas cierkve, jenž se modlí bohu, aby věrní nebyli utištěni od nepřátel, a die … [41r]
- Žalm padesátý šestý o umučení a vzkřiešení Kristovu a v něm se nám oznamuje zpráva modlitby svaté … [41v]
- V žalmu padesátém sedmém treskce se zlobivost židovská, kterúž sú vedli proti Kristu, jiné o něm mluvíce a jiné súdíce, a v tom prorok napomíná vuobec všecky věrné, aby právě mluvili a právě súdili i upřímě … [42r]
- V žalmu padesátém osmém napomíná prorok, aby žádný Kristu neodpieral. Hlas Kristuov a jeho všech úduov, kteříž jako od nepřáteluov sú obklíčeni, volaje die … [42v]
- V žalmu padesátém devátém naučenie se nám dává, abychom pustiece diábla i přiznali se k Kristu králi. Prorok slovem lidu, jenž prvními bludy byl svázán, děkuje z obrácení jich i die … [43v]
- V žalmu šedesátém napomíná prorok k chvále božie hlas cierkve žádající, aby jejie modlitba uslyšána byla, die … [44r]
- V žalmu šedesátém prvním napomíná prorok, abychom opustiece věci časné, k věčným prohlédali, a že člověk tak hřiechy opustě a pánu bohu poddada se, proti sobě lidi tělesné a hovadné mieti bude, chtiece ho zklamati a ku podobnému sobě životu přitáhnúti. Protož prorok v osobě dobrého k tělesným mluví: Co mě pokúšiete, co mě podtrhnúti mieníte, proč duši mú zatratiti chcete? … [44v]
- Žalm šestdesátý druhý napomíná nás, abychom dobře obcovali mezi národem převráceným a zlým. Cierkev v trápeních tohoto světa súci, i volá … [45r]
- V žalmu šestdesátém třetím napomínáme se, abychom v trápeních měli doufánie v hospodina. Hlas Kristuov v osobě člověčie … [45v]
- V žalmu šestdesátém čtvrtém těší prorok věrné, jenž sú vyhnáni do tohoto údolé, klada jim naději, že se navrátie do svrchovaného Jeruzalému. Prorok v osobě všech putujících v tomto světě die … [46r]
- V žalmu šestdesátém pátém mluví prorok o radosti vzkřiešenie Kristova. Hlas cierkve … [46v]
- V žalmu šestdesátém šestém napomíná prorok k chvále boží a k dobrým skutkuom … [47v]
- [us, et dis<s>ipentur inimici eius S] … [48r]
- V žalmu šedesátém sedmém mluví prorok o vyvýšení a zvelebení Kristovu a pádu protivníkuov jeho. Prorok z doufáním žádaje vzkřiešenie Kristova, skrze kteréž by poraženi byli nepřátelé jeho, i die takto … [48r]
- V žalmu šedesátém v osmém mluví prorok o umučení Kristovu. Hlas syna k otci v uosobě člověčenstvie … [49v]
- V žalmu šedesátém devátém napomíná prorok, abychom v samého boha doufali a v něm se těšili. Hlas proroka v osobě všie cierkve, kteráž zde pokoje dokonalého mieti nemuože, ale v nátisciech jsúci života tohoto, i volá ku pomoci boží řkúc … [51r]
- V žalmu sedmdesátém napomínámy se, abychom každý čas všelikú naději naši v hospodinu pokládali. Hlas každého spravedlivého … [51v]
- Žalm sedmdesátý první vede k tomu, abychom Krista pána pravého člověka i pravého boha vyznávali i věřili. Prorok k otci bohu mluvě, i die: Ó bože otče, učiň to, cos mi oznámil budúcieho. … [52v]
- V žalmu sedmdesátém druhém napomíná prorok, abychom věčné věci oblíbili a z nich boha chválili … [53v]
- V žalmu sedmdesátém třetím napomíná prorok, abychom opustiece věci minulé, i věčných hledali a jich se přídrželi. Prorok s podivením nařékaje na vazbu lidu izrahelského, die … [54v]
- V žalmu sedmdesátém čtvrtém učí nás prorok, aby žádný skrze pýchu v se nedoufal a žádný skrze pokoru aby nezúfával. Prorok v osobě lidu židovského, kterýž měl uvěřiti v Krista, die … [55v]
- Žalm sedmdesátý pátý, v němžto chválí se pán buoh z mnohého dobrého, kteréž nám činí. Hlas cierkve, prvé někdy než se oznámil a okázal pán na zemi … [56r]
- V žalmu sedmdesátém šestém napomíná prorok, abychom žádost a kochánie světa tlačili a nic sobě nepředkládali, jediné boha, od kteréhož sú všecky věci … [56v]
- V žalmu sedmdesátém sedmém napomíná se lid, aby nebýval nevděčen boských dobrodiení. Hlas boží, kterýž skrze Mojžíše zákon vydal židuom … [57r]
- V žalmu sedmdesátém osmém pláče prorok na zjímanie jeruzalémské, které se stalo za krále Antiocha, kteréž jest duchem božím předvěděl budúcie, toho žalostivě pláče i die … [60r]
- V žalmu sedmdesátém devátém napomíná nás prorok, abychom se v lepší změnili a k Kristu se napravili … [61r]
- V žalmu osmdesátém napomíná prorok, abychom opovrhúce zemské věci, k nebeským myslí vstupovali. Hlas cierkve … [61v]
- Žalm osmdesátý první napomíná nás, abychom věřili Krista pána pravého býti člověka i boha … [62r]
- Žalm osmdesátý druhý napomíná spravedlivé k trpělivosti. Prorok prohlédaje k velebnosti té veliké, v kteréž má přijíti na soud, s podivením die … [62v]
- Žalm osmdesátý třetí napomíná k zamilování věčných věcí. Prorok v osobě církve, jenž k věčnému a svrchovanému Jeruzalému žádá přijíti, i die … [63r]
- Žalm osmdesátý čtvrtý napomíná, abychom skrze vieru přistúpili k Kristu pánu, abychom došli jeho požehnánie. Prorok, budúcie věci maje před sebú, mluví: Bože otče, jenžs někdy zlořečil zemi pro hřiech člověka prvnieho, nyní pak … [64r]
- Žalm osmdesátý pátý napomíná k modlitbě. Kristus v zpuosobě služebníka die … [64v]
- Žalm osmdesátý šestý napomíná, abychom vším srdcem vzhlédali k nebeskému Jeruzalému. Kterýž prorok chválí tuto pod jménem města, a najprvé od základuov, řka … [65r]
- V žalmu osmdesátém sedmém Kristus pán v zpuosobě služebníka modle se, i die takto … [65v]
- Žalm osmdesátý osmý napomíná, abychom naděje nepokládali v sobě, ale v pánu bohu. Prorok mluví řka … [66r]
- Žalm osmdesátý devátý napomíná ku potupě starého a k milosti nového života. Prorok v osobě cierkve die … [68r]
- Žalm devadesátý napomíná, abychom pokušení přemáhali příkladem Krista. Hlas proroka … [69r]
- Žalm devadesátý první napomíná, abychom v tomto životě práci vedli, abychom se potom těšili v věčném blahoslavenství … [69v]
- Žalm devadesátý druhý, v němžto napomíná prorok k chvále Kristově … [70r]
- Žalm devadesátý třetí napomíná k trpelivosti. Hlas proroka v zpósobě cierkve die … [70v]
- Žalm devadesátý čtvrtý napomíná, abychom boha ochotně a nábožně chválili, i die … [71r]
- Žalm devadesátý pátý napomíná k chvále božie pro vzdělánie domu duchovnieho. Hlas proroka die … [71v]
- Žalm devadesátý šestý napomíná ku potěšení … [72v]
- Žalm devadesátý sedmý napomíná k radosti a ku potěšení z toho, že se Kristus ráčil k nám přiblížiti a věrú svú nás osvietiti … [73r]
- Žalm devadesátý osmý napomíná k chvále a ku poctivosti Kristově … [73v]
- Žalm devadesátý devátý napomíná, abychom boha vesele chválili a na hřiechy naše pokorně plakali … [73v]
- Žalm stý napomíná, abychom dobrých věcí žádali, a zlých ovšem se ostříhali … [74r]
- Žalm stý první napomíná, abychom odejmúce hřiechy a biedu svú, žádali od pána boha milosrdenstvie. Protož prorok mluvě v zpuosobě kajícího, i dí takto … [74v]
- Žalm stý druhý napomíná, aby věrní z srdcí svých chválu vzdávali hospodinu … [75v]
- Žalm stej třetí napomíná opět k chvále pána boha, klada toho jisté příčiny … [76v]
- V žalmu stém čtvrtém napomíná prorok k chvále boží z připomínaní rozličných dobrodiení jeho … [78r]
- V žalmu stém pátém napomíná k odvojenému ohlášení, chvály totiž a hřiechuov … [79v]
- V žalmu stém šestém připomíná se mnohé a rozličné dobrodiení i milosrdenstvie božie učiněné lidu izrahelskému … [81r]
- V žalmu stém sedmém napomíná prorok k dobrým skutkóm a k děkování pánu bohu … [82v]
- V žalmu stém osmém zmienka se činí o umučení pána Jezukrista, zvláště k tomu skutku, že byl zrazen od Jidáše, kterýž byl hnut k jeho smrti lakomstvím a židé z nenávisti … [83r]
- Žalm stý devátý, v němžto napomíná prorok, abychom byli poddáni Kristu pánu jakžto bohu a člověku. Hlas proroka … [84v]
- Žalm stý desátý napomíná, abychom chválili boha z tak předivného dobrodienie, že jest ráčil duchovním pokrmem nás opatřiti na památku všech divných svých skutkuov … [84v]
- Žalm stý jedenáctý mluví o blahoslavenství člověka, kteréž jemu buoh dává za skutky zvláště milosrdné, a z toho má jeho milost svatú chváliti … [85r]
- Žalm stý dvanáctý napomíná k chvále božie z toho, že někdy nás ponížených pozdvihnúti ráčí … [85v]
- V žalmu stém třináctém napomíná prorok k chvále boží z těch dobrodiení, kteréž jest učinil lidu svému, když jest jej vyvedl z Ejipta … [86r]
- V žalmu stém čtrnáctém napomíná prorok k chvále božie pro vysvobozenie všelijakého zámutku tělesného aneb duchovního v tomto času … [86v]
- V žalmu stém patnáctém napomíná prorok k chvále božie z daru osviecenie u vieře … [87r]
- V žalmu stém šestnáctém napomínají se pohané i židé, a tak všickni národové k chválení boha z příštie pána Krista … [87v]
- V žalmu stém sedmnáctém napomíná prorok k chvále božie, oznamuje Krista pána, jenž jest kámen úhelní, od stavitelóv divně zavržený, skrze to potom oslavený, i die … [87v]
- V žalmu stém osmnáctém dává se dokonalé naučení k nabytí blahoslavenstvie i v tomto životě v naději, i v budúcím. V skutku a v pravdě prorok mluvě, i die takto … [88v]
- K třetí hodině … [89v]
- K hodině šesté … [91v]
- K hodině deváté … [93r]
- V žalmu stém devatenáctém žádá spravedlivý vysvobozen býti z trápení světa tohoto i die … [95r]
- V žalmu stém dvacátém napomíná prorok, abychom zřenie a útočiště mievali k bohu nebeskému pro své pomoci znajíce, že spustíme li se jeho, všecka útočiště k jiným, jak koli k vysokým, zmařilá budú … [95r]
- Žalm stý jedenmezcítmý napomíná, abychom žádali vlasti nebeské a po ní túžili … [95v]
- V žalmu stém dvametcítmém nabiezie nás prorok ku prospěchu ctnosti, žádaje smilovánie božieho a vysvobozenie z potupy, kteráž pochází na lidi pro prohřešenie … [95v]
- Žalm stý třímezcítmý oznamuje, kterak všeliké dobré pánu bohu připsáno má býti … [96r]
- V žalmu stém čtrmezcítmém oznamuje se, kterak každý člověk doufati má v pána a že veliká jest odplata, ktož doufá v milost jeho … [96v]
- Žalm stý pětmezcítmý napomíná ku potěšení, když pán buoh lid který z zámutkuov vyvodí, a die takto … [96v]
- V žalmu stém šestmezcítmém napomíná prorok, aby žádný nepřipisoval své síle to, co dobrého zná při sobě, ale těše se v dobrém, každý to má pánu bohu připisovati, bez něhožto ani počíná se co dobrého, ani trvá … [97r]
- Žalm stý sedmmezcítmý nabiezí k bázni božie a podlé běhu Zákona starého slibuje bojíciemu se boha tělesné šťastné věci … [97r]
- V žalmu stém osmmezcítmém učí prorok dieky a chvály vzdávati z nátiskóv a z protivenství, v kterýchž tohoto času musie býti věrní … [97v]
- Žalm stý devětmezcítmý jest modlitba kajícieho, kterýž prosí, aby ho buoh vysvobodil od hřiechóv … [98r]
- V žalmu stém třidcátém naučení se dává muži spravedlivému, kterú pokoru má zachovati, aby se z ní líbil bohu jako David … [98r]
- Žalm stý třidcátý první napomíná, abychom sami se i také jiné vzdělávali chrám boží … [98v]
- Žalm stý třidcátý druhý vychvaluje milost a lásku bratrskú a praví, že jest veliká odplata jejie … [99r]
- V žalmu stém třidcátém třetím děje se nějaké nabízení k chvále boží … [99r]
- V žalmu stém třidcátém čtvrtém napomíná prorok, abychom chválili boha z převýšené moci jeho velebnosti … [99v]
- V žalmu stém třidcátém pátém napomíná prorok k chválení pána boha z dobrodiení učiněného všem vuobec, a zvláště lidu izrahelskému … [100r]
- Žalm stý třidcátý šestý napomíná ku pláči i pro prodlévanie obydlé života tohoto, i také pro vzdálenie nebeské vlasti … [101r]
- Žalm stý třidcátý sedmý napomíná, abychom chválu bohu vzdali z vysvobozenie, kteréž jest nám učinil skrze Krista, pána našeho … [101v]
- Žalm stý třidcátý osmý napomíná, abychom od pána boha neodcházeli, ale k němu se navrátili, od hněvivého k upokojenému. A jest hlas těch, kteříž se ssadili, vyznávajíce hřiechy své, a povstávají, ospravedleni jsúce milostí boží … [102r]
- Žalm stý třidcátý devátý napomíná, abychom se často modlili bohu proti zlému světa tohoto … [103r]
- V žalmu stém čtyrydcátém prorok poznav, že jest prohřešil pádem jazyka, žádá od pána boha, aby mu tuto odpustil, a prosí, aby se k témuž nenavracoval … [103v]
- Žalm stý čtyřidcátý první napomíná ty, kteříž sú v úzkostech života tohoto, aby se utiekali ku pánu modléce se, a že on jich potěší … [104r]
- V žalmu stém čtyrydcátém druhém napomíná prorok ku pokání a modlitbě i die … [104v]
- V žalmu stém čtyrydcátém třetím prorok napomíná, abychom vítězstvie nepřátel sobě nepřipisovali, ale bohu, k kterémuž chválu bychom vzdávali i diek činěnie, neb ďábel, nepřietel náš, jeho mocí od nás přemáhán bývá … [105r]
- V žalmu stém čtyrydcátém čtvrtém prorok chválu bohu vzdává s zpievaním a k témuž také jiné napomíná … [106r]
- Žalm stý čtyrydcátý pátý napomíná, abychom nezpoléhali na lidi, v nich sobě doufánie kladúce, ale srdce své měli ku pánu bohu a v něho kladli naději a jej chválili … [106v]
- Žalm stý čtyrydcátý šestý, v němžto napomíná nás prorok k chválení pána boha, k tomu přivodě rozličné příčiny … [107r]
- V žalmu stém čtyrydcátém sedmém mluví prorok o vzdělání Jeruzaléma duchovního cierkve svaté, nabiezeje ji k chvále božie … [107v]
- Žalm stý čtyrydcátý osmý nabiezí všeho stvoření, počna od svrchnieho až k dolejším, aby chválili pána boha … [108r]
- V žalmu stém čtyrydcátém devátém děje se chvála z vítězstvie poslednieho, kteréž volení boží mají mieti konečně nad zatracenci v den súdný … [108v]
- Žalm stý padesátý a poslední chvála jest boží z daru toho, že ráčí slavné učiniti svaté své … [109r]
- Počínají se písně, kteréž sú rozliční světí pro rozličná dobrodienie pánu bohu zpievali, a je skládajíce, vděčnost sú okazovali z takových dobrodiení božských, těmito písničkami chválíce boha. A těch cierkev svatá křesťanská užívá při chvalách božských ustavičně. … [109r]
- Tuto piesen učinil jest Ezechiáš, král judský, když jest padl byl v nemoc a potom z nie povstal skrze milost boží. I děkuje pánu bohu a die … [109v]
- Piesen prvá jest proroka Izaiáše, ješto tu pánu bohu děkuje a jeho chválí z skutku vtělenie syna jeho, kteréž jest jemu budúcie, již tehdaž oznámiti ráčil … [109v]
- Tuto piesen učinila jest Anna, matka Samuele proroka, pro to dobrodienie, že když byla neplodná a tak v potupě modlila se ku pánu bohu, a pán buoh dal jí plod a předpověděného syna proroka Samuele … [110v]
- Piesen Mojžiešova a synóv izrahelských, kterúž sú zpievali, chváléce a děkujíce pánu bohu, že ráčil zhubiti nepřátely jich v moři Rudém a je mocně z jich rukú vysvoboditi … [111r]
- Modlitba Abakuka proroka, kterúž se jest modlil za ty, kteříž někdy soudóv pána boha neznajíce, i reptánie činie proti jeho milosti, znamenajíce, ano zlí utískají dobré v tomto světě, i zdá se jim to jako neupřiemé. Protož aby jim tu hlúpost buoh odpustil, za toť teď se modlí prorok řka … [112r]
- Tuto piesen složil Mojžieš, kterúž jest vydal lidu izrahelskému, jehož jest správce byl, aby ji uměli a pamatujíce zpievali, ješto v nie napomíná k přikázaním božským a k zákonu jeho, aby jej znali i při něm ustavičně trvali … [113v]
- Piesen tato jest tří mládencóv, kteříž uvrženi byli do peci rozpálené, protože sú modlářstvím zmazati se nechtěli, ale věrně při pokloně boha nebeského se zachovali, i vysvobodil je pán buoh, že sú nezahynuli. Z kteréžto příčiny tito takto chválili milost jeho … [116r]
- Tuto piesen Panna Maria jest učinila za to dobrodiení, že buoh nebeský nade všecky panny po všem světě ráčil ji zvoliti k tomu, aby byla matkú syna jeho … [116v]
- Piesen tato jest Simeona, kněze a starce svatého, kterýž za dnuov svých tu k svým žádostem vzal byl odpověd od ducha svatého, že by měl, prvé než umře, pohleděti na pána Krista. Na kteréhož pohleděv, chvále boha zazpieval řka … [117r]
- Tuto piesen učinil jest Zachariáš, otec svatého Jana Křtitele, když jest pro nedóvěru svú raněn byl od anjela svatého němotú. A když se jest všecko, což jemu byl zvěstuje, početie svatého Jana, naplnilo, otevřev usta svá, chválil jest boha řka … [117v]
- Piesen chvály, kterúž sú zpievali pánu bohu svatý Ambrož a svatý Augustin, když jest z slepoty pohanské obrácen svatý Augustin k vieře křesťanské i křtěn byl od svatého Ambrože. Z toho oba dva boha chváléce, takto jsú zpievali … [118r]
- Viera obecní křesťanská, kterážto po článcích viery od apoštoluov ohlášených, když sú bludové a kacířstva povstávala proti trojici svaté, proti člověčenství a božství Krista pána, od otcuov svatých, kterak při tom všem má věřeno býti, tato viera jest vydána, aby podlé písem tak každý, kto chce spasen býti, pevně věřil … [118v]
|
Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka,
Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 19 dny; verze dat: 1.1.24 |
|
|
|
Web je
podpořen
Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062 (LINDAT/CLARIAH-CZ). |