Vetter, Daniel: [Islandia aneb krátké vypsání ostrovu Islandu…]

Praha: Michálek, Daniel, 1673. Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. 29 G 4 neúpl., A1r–D8v. Editor Černá, Alena M. (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.). Ediční poznámka

Edice vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.

Při vzniku edice byla použita data a nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (<https://vokabular.ujc.cas.cz>) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (<https://lindat.cz>) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2018101).

stolu Páně, zase na zem se skladou a potom, příjmouce požehnání, odtud týmž spůsobem, jak kdo přistoupil, s mnohou uctivosti odcházejí.

O vrchnosti a řádu, kterého v zemi své ostříhají

Islandeři za vrchnost svou mají krále denemarského, kterýž je již od dávných časův v své poddanosti má a pánem jejích dědičným zůstává. Od nich však malého užitku dostává z té příčiny, že tam stříbra ani zlata nemají; sama téměř sláva užitkem jemu býti může, že ostrov ten, tak daleko od něho vzdálený a mnohých divných věcí plný, pod mocí a panstvím jeho zůstává. Jakž pak koliv ostrov tento daleko od rezidenci jeho jest vzdalený, vždy však k nim péče své každoročně dokazuje, a to v tom, že k nim od dvoru svého jednoho z stavu rytířského posilá k tomu času, když soud veřejný u nich držán býti má, aby on, jsa přítomen, vůli královskou jim oznamoval a aby podlé potřeby soudce zemské, jedny místo druhých, zřídil, a maje povědomost všech věcí, mohl také králi po navrácení svém spravu místnou dati. K tomu pak soudu, jemuž vyslaný královský přítomen bývá, veliké množství (zvlašť ti, kteříž nějaké nevole a nesnáze mezi sebou mají) lidu se shromážďuje.

Místo, kdež se shromážďují, jest téměř uprostřed země, trávník pěkný zelený a naokrouhlý, však mezi velikými skálami, okolo něhož potok z vysoké skály dolu spadající teče, a nedaleko odtud, maje skrze skály svůj průchod, do velikého jezera vpadá. V té straně, v níž ta voda dolu spadá, jest rozpadlina rovná v skále na dvoje i troje hony zdálí, asi na pět sáh zhloubí a na dvadcet krokův obecných zšíři. Dno její jest rovné všudy a pěknou zelenou drobnou trávou porostlé. Procházka v této rozpadlině jest jako mezi dvěma zdmi veselá pro šust, jenž se od vody té, kteráž tu z té skály spadá, do ni zaráží a zanáší, velmi libá. Někteří praví, že tuto rozsedlinu zlý duch tak vyplnil a vyrovnal, což jest předce nětco divného, nebo této podobné v celém ostrově se nenachází. Po jiných stranách jsou pustiny a spáleniska hrozná, v nich též rozsedliny veliké, široké a hluboké, o nichž dále dotčeno bude. Na to místo soudné dostávají se biskupové jejich a zemští soudcové, kteříž z jiných voleni bývájí, zvláště práv jejich povědomějších, a s nimi i jiný lid obecný. Takový soud když mají začíti, nejprvé

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 6 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).