Vetter, Daniel: [Islandia aneb krátké vypsání ostrovu Islandu…]

Praha: Michálek, Daniel, 1673. Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. 29 G 4 neúpl., A1r–D8v. Editor Černá, Alena M. (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.). Ediční poznámka

Edice vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.

Při vzniku edice byla použita data a nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (<https://vokabular.ujc.cas.cz>) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (<https://lindat.cz>) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2018101).

lidé, častokráte i s velikým nebezpečenstvím, se přepravují. Ryb v nich hojně, zvlášť lososů, dostávají.

O zvířatech islandských

Zvířat se nemnoho tam nachází, krom lišek, jichž jest nemálo, a to rozličných barev; některé co křída bílé, jiné černé, rudé, strakaté, a jiné barvy rozmanité. Jsou pak k veliké škodě Islanderům, nebo jim často mezi ovce vpadají, a zvláště zjara jehňat mladých mnoho podáví, načež pilný pozor, aby je odháněli, míti musejí. Ony pak, nejsouce nějaké plaché a divoké, nedaleko od stáda odbíhají, dívajíce se, brzo-li pastýř zase odejde, nebo ani ručnic, ani kuší k střílení a plášení jich nemají. O jiných zvířatech, zvlášť o jeleních, srnách, zajících etc.cizojazyčný text, ovšem vlcích, nevědí.

O ptactvu

Ptactva v Islandu jest hojně, a to obojího, jakž vodního, totiž labutí, kačen několikerého pokolení, husí divokých, jichž se veliká stáda pospolu drží a na pastvu vychází, k nimž blízko, jako by pitomé byly, přijíti se může. Ty veliké škody na trávnicích a lukách dělají. Potom i jiných rozličných, u nás nevídaných a všech u velikém množství. Tak také i polního – koroptev rozdílných barev, skřivánků, sokolů bílých, kteříž od Engelanderů lapání a do rozdílných zemí prodávání bývají. Orlů bílých velikých i krkavců, z nichž někteří souce sic sami všudy černí, bílé však ocasy mají, a jiných též nemálo. Toho však všeho ptactva Islandeři málo užívají, nebo jich nelapají, aniž jaké k tomu přípravy, jichž u nás ptáčníci užívají, mají. Vejce jejich, kdež jen mohú, zvlášť v skalách a jeskyních, zbírají, je sobě natvrdo vaří, máslem pomazují a bez soli i chleba místo kuřátek jedí. Mohou-li kdy a kde staré v děrách, v hnízdech a na vejcích sedící zapadnouti, tedy toho učiniti neopominou, než staré i s vejci vezmou a domu přinesouc a sobě to připravíc, oboje to vaří a jedí.

O cestách v Islandu

Cest, po nichž by se s vozem jezditi mohlo, žádných v Islandu není, žádných také vozů nemají, a byť i měli, nemohli by jich užívati. Pročež poněvadž žádných cest aneb stezek ani žádného znamení, kudy by se jeti aneb jíti mohlo, není, darmo tehdy jest se neznámému na cestu vydávati. Oni povědomí jsouc míst, jede a jde

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 6 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).