O ostrovích okolo Islandu
Množství veliké ostrovů menších i vetších okolo Islandu se spatřuje, na některých lidé bydlejí, kteříž větší jsou, a odtud tím spůsobnějí živnost rybářskou provozovati mohou, majíc moře blízko vůkol sebe. Takový jest jeden, kterýž Vespene slove, dosti hrubý a na němž nemálo rybářů bydlí. I ten cosi zvláštního jest a to v tom, že na něm žádná žena plodu míti nemůže, než chtějí-li plod míti, tehdy se musejí do velkého ostrovu, to jest do Islandu, dáti dovezti, a tam do času svého zůstávati. Jest také množství skal velikých a hrozných tu i onde v moři, jichž se plavci nemálo bojí a pilný pozor na to dáti musejí, aby s šífem na některou, zvlášť v noci, nepřijeli a pojednou nezhynuli. Mezi jinými takovými skálami jest jedna jako nějaká věž vysoká, kteráž v formě své k mníchu v kápi jest velmi podobná, mající před sebou jinou skálu širokou, k oltáři nápodobnou, tak, že když se zdáleka na to hledí (a poněvadž se to vše pro dalekost menší býti zdá), nejinák to jest, než jako by opravdový mních u oltaře stál aneb klečel a mši sloužil, ale když se blíže přijede, pozná se, že skála jest, avšak vždy takovou podobnost mající. Tak podobně v zemi nedaleko Helgapeldu nachází se skála jedna veliká, k osobě ženské velmi podobná, tak, že hrozno jest zblízka na to hleděti. A tytoť obě věcí jisté jest, žeť rukou lidskou učiněny nejsou.
O rybách a potvorách mořských okolo Islandu
Mimo jiná místa na půlnočním moři