[297r]číslo strany rukopisuna nás spadlo, mysl svú snažnú přikládámy a chcem pilnost přiložiti, abychom rozličné nedostatky a nepokoje mezi lidmi stavili, ješto sú se v našem království rozmohly a rozmnožily přílišně, a abychom nebyli poznáni, bychom moci ciesařské, nám od boha pójčené, neužívali a obecnieho dobrého v lidech nám poddaných i pokoje svým netbáním nezjednali, jakož na náš úřad český slušie.
A poněvadž mezi všemi jinými věcmi nám se zdá najvětšie přičiniti k nedostatku v našem českém království odlúčenie a rozdělenie vlastí a krajin a hradóv mnohých od koruny královstvie českého, ješto jsú příslušely k zjednání spravedlnosti i pokoje i k stolu královstvie českého, ješto ty ohrady naši předsi a zvláště osviecené knieže a pán náš děd Václav druhý král český bezmál od čtyřidcát let od koruny české odlúčili. To všecko z boží pomocí a našich všech věrných zemanóv našimi penězi i jich připuzením zase k koruně vyplatiti pro pokoj českého královstvie berni obecnú zemskú nám ode všie obce danú k tomu vyplacení vlastí a hraduov od koruny odlúčených.
A potom naší mocí ciesařskú zapoviedámy věčně s plnú radú i s povolením našich šlechticóv a zemanóv, aby nikdy žádný náš [297v]číslo strany rukopisunáměstek nemohl žádného hradu i nižádné vlasti, což k koruně české příslušie, odlúčiti a od koruny bez povolenie našich českých pánóv a zeman.
A to naše ustavenie aby věčně trvalo v našem českém království, kázali smy zevně popsati i provolati, že všichni králové, české koruny naší dědicové, nebo když by našich dědicóv se nedostávalo, jehož bože nedaj, ale jiný bohem zvolený když by po naší smrti byl k Čechám kerý korunován, aby v jednom měsieci pořád zběhlém ode dne korunovánie měl před pány i před zemany přísahu učiniti čistú, věrnú a pravú na kniehách na svatém čtení zjevně, že těch zemí a hraduov nikdy od koruny české nemá odlúčiti zevně ani tajně, ani žádného dielu, ješto k těm zemiem a hradóm příslušie, aby toho žádnému člověku ani dal ani prodal ani zastavil k věčnosti aniž do kterého času, ani za které jiné hrady směniti mohl s nižádným člověkem, ani kerému svému synu ani bratru ani otci aby v jich moc nepostupoval, ani keré dceři ani své králové na nich věna nezapisoval a nezavazoval, než aby jich s pilností k koruně choval a k obecniemu dobrému i k obraně a ku pokoji české koruny.
A když by jinak, jehož bože nedaj, přes tu přísahu
