vladyky, měštěné i všecka obec našeho českého královstvie mají naň oděnú rukú vstáti a jeho sbožie zebrati a jej viery a cti zbaviti a odsúditi, jakožto zrádce a dráče obecnieho dobrého a našeho královstvie českého.
Sequitur capitulumcizojazyčný text CC LXXIX
Také má král český přisieci a přísahu obnoviti, že nikdy pro nižádnú věc na mezech královstvie českého nedopustí umenšenie v žádném kraji, leč buď od meze královy komory, leč buď od meze jiných kniežat neb šlechticóv neb vladyk neb měst anebo jiných kterých kolivěk osob, ješto k českéj zemi příslušejí, a zvláště dóstojenstvie a svobody královské aby bránil, práv a hradóv i všie obce české, jakož v prvniem našem ustavení jest popsáno.
A to dvoje ustavenie přikazujem, aby čteno bylo na každé léto v Praze na hradě v suché dny před obcí.
Capitulumcizojazyčný text CC LXXX
V dóstojenství větším a v úřadech větších bývá větší nesnáz, a protož slušie s rozmyslem a z dobrú pamětí každému úředníky ustaviti, nežli by bez rozmysla ustavě v tesknost a v škodu vejda i hledal k tomu pomoci nebo prosil. A protož s dobrým rozmyslem přikazujem, aby najvyšší komorník, najvyšší sudí a najvyšší písař zemský, kteříž mají od krále usazeni býti, i jiní menší úředníci, komorníci, súdcie a písařové, ješto těch tří najvyšších úředníkóv posazeni bývají ve všech krajích královstvie našeho českého, aby nikdy ižádný nebyl k úřadu potvrzen do života ani do kerého určeného času, než aby jej mohl král proměniti, když by se králi nehodil.
Pakli by [byl]text doplněný editorem kto tak svévolný a smělý, že by kdy keří úřad z těch tří úřadóv vyprosil na králi nebo trhem neb zástavú obdržal přes tuto zápověd k věčnosti neb pod léta, tehdy to vyprošenie neb kúpenie nemá žádné moci mieti krále upomínati z toho žádnými listy ani žádným slibem.
A též ustavujem i přikazujem všem úředníkóm těch tří úřadóv v kraji plzenském, ač sú nepoddáni v žádnú porobu, než v svobobě sú vysazeni. Také úplně přikazujem v kraji vratislavském a v margrabství budišínském. A proč bychom toho ustavenie ve všech krajích a zemiech našich nepotvrdili ku obecniemu dobrému, to v své moci zuostavujem, abychom ktož by to přestúpil, mohli jej kázati z toho z dobrým rozmyslem.
Tehda bohdá pokojně budeme živi, když stav našich věrných v pokoji uzřímy. A protož k věčnosti ustavujem v našem českém království, aby purgrabie našich hradóv na hradiech našich k spravedlnosti nikdy stvrzeni neměli býti
