téhož varoval.
CC LXXXX
Ohavné žaloby od našich věrných častokrát slyšiece, že lotrové, zloději, zběhové a lúpežníci v našem českém království od dávných časóv rozmohli sú se byli, ale z boží pomocí již smy jich diel shladili pomstú meče a provaza. Avšak nemohúce všeho učistiti ještě slyšíme, že někteří zlí a zúfalí jsú v našem českém království, ješto dobré lidi netoliko lúpie, berúce jich sbožie, ale jímají je a sázejí v rozličné vazby, aby je šacovali a vězili pro penieze. A oni pro velikú núzi od nich se vyrukují a slibují pode ctí a pod věrú, aby jim určené penieze dali, neb se zase postavili v jich vazbu a mučenie. A tak mnoho dobrých, jedni pro bázen, druzí pro svú sprostnost své sliby plnie těm zlým lidem.
A protož chtiec a žádajiec svým věrným pokoje v našem českém království zjednati, tiemto ustavením zapoviedámy věčně, aby těch slibóv žádný dobrý neplnil, neb ty sliby umořujem a přikazujem, když by kto těm zlým lidem a lotróm přes tuto zápověd plnil a což by jim dal, aby tolikéž propadl do královy komory, neb to slušie, když kto obranú dobrú zhrdá a sám se škody dopúštie, aby měl dvojí pomstu pro své netbánie, a na těch zlých lúpežníciech aby byla pomsta podlé jich zaslúženie, jakož jest ustaveno v našem českém království od dávných časóv.
Sequitur capitulumcizojazyčný text CC LXXXXI
Chvála a čest každého kniežete nahoru roste, ktož své poddané lidi k dobrým obyčejóm připravuje, aby netratili zbožie přirozeného. I co jest na kniežeti dóstojnějšieho, než aby svój lid k dobrému vedli a pokoj jemu činili. A protož my Karel zajisto vědúce, že v našem českém království od dávna děje se zlý obyčej na škodu mnohých našich věrných, totiž v kostky hranie, jenž sobě mají za kratochvíl, ano psota a škoda jim i jich věrné čeledi z toho pocházie. A protož tiemto ustavením věčně zapoviedámy, aby nižádný člověk v žádném kraji našeho královstvie českého v kostky ani v žádnú hru přílišně a škodně nehrál, žádný dluh ani na keré rukojemstvie neb na své dědictvie, sliby žádnými se nezavazujíce, pod pokutú ztracenie tolikéž do našie komory.
Sequitur capitulumcizojazyčný text CC LXXXXII
My Karel ciesař svobodně odpúštieme každému v našem českém království, ktož by chtěl hráti v kostky pro kratochvíl, aby hrál o hotové penieze až do kopy grošóv odečtených a nic viece. A ktož by neměl hotových, aby jeden druhému nepójčel na hru ani jeden z druhým hrál na dluh. A ktož by to ustavenie přerušil pójčeje druhému, aby byl bez toho, což pójčí, a do našie komory aby propadl
