1. (koho/čeho) prostor kolem dokola, okolí, zvl. blízké: hory v okolcie jeho [Jeruzaléma] a hospodin v okolcie ľuda svého ŽaltKlem 124,2 (v okolcie jeho…okolo lidu BiblOl, okolo ŽaltWittb, ~Pod, ~Kap, BiblPad, ~Praž, v okolí ~Lit) in circuitu eius…in circuitu populi; v okolcie jeho [Boha] vodně veliká ŽaltKlem 49,3 (BiblOl, ~Pad, okolo ňeho ŽaltWittb, ~Pod, ~Kap, BiblPraž) in circuitu eius; vsielá anděl boží v okolek těch, ješto sě ho bojie ŽaltKlem 33,8 (v uobchodě ~Kap, okolo ~Wittb, ~Pod, BiblOl, vókol ~Lit, ~Pad, ~Praž) in circuitu timentium eum do blízkosti; všecky krajiny v okolczie ComestC 40b (vókol ~K) finitimos; ležieše [mana] všudy v okolku podlé stanóv ComestC 64b per circuitum; otejmi diel sražené lbi, pracuje v uokolce lbi zdravé LékSalM 426 in circumferentia ossis v okolní části lbi. – Srov. okolé 1
2. (čeho) okolek, okraj něčeho ohraničující nějaký prostor; čeho [plochy] obvod; [u chrámu] ambit, ochoz; [zdi ap.] pás; [u kapaliny] prstenec: z drahého kamenie vešken okolek zdí jeho [Jeruzaléma] BiblCard Tob 13,21 (~Lit, ~Pad, okolky ~Ol, zdi jeho vuokol ~Praž) circuitus; že až do mesiečného okolka sě dotýká [ráj] ComestC 7b ad lunarem globum; provázek třidcát loktóv obsahováše okolek jeho [umělého moře] BiblOl 2 Par 4,2 (~Lit, ~Pad, toče sě okolo něho ~Card, okršlek ~Praž) gyrum; město otvořené bez okolka zedného BiblOl 25,28 (bez ohrady ~Lit, ~Pad, bez zdí ~Praž) absquemurorum ambitu; okénce [v síních] po okolku vnitř BiblLit Ez 40,16 (~Pad, okolo ~Ol, vuokol ~Praž) per gyrum; v ambitě, to jest v okolku HusVýklB 89a; když…všel bieše [vladař] v okolek chrámu modlářského BiblPad 2 Mach 1,15 (var. v. ochozě 4) intra ambitum; buoh jest okršlek, jehožto okrslka prostředek všudy jest a okolek nikděž BurleyMudrC 184b; jest li vody málo a okolek černý LékFrantA 29a; okolek [moči] široký a tlustý LékMuz 11a; okolek kuože okolo nehta LékSalM 306; okuješ…tak mřieži jeho [oltáře], jako zdi po okolku i rohy BiblPraž Ex 30,3 (v okolí ~Card, ~Ol, ~Lit, vókol ~Pad) per circuitum. – Srov. obchod I/2
3. (čeho) okruh, obvod, ohraničený prostor, zvl. chápaný jako kruh; [zemský] okrsek, celá oblast: spěší duch a v své sě okolky navrátí BiblDrážď Eccl 1,6 (~Ol, okršlky ~Lit, ~Pad, ~Praž) in circulos; množstvie múdrých zdravie jest okolku všeho světa BiblDrážď Sap 6,26 (~Ol, okršlka zemí ~Lit, ~Pad, pod. ~Praž) orbis terrarum; vše, což jest nebeským okolkem obklíčeno BiblCard Est 13,10 (~Ol, ~Lit, okrslkem ~Pad, ~Praž, nebe v svéj obloze drží EvOl) caeli ambitu; Okolek králevstvie jeho [panovníkova] ŘádKorA 55b ambitum; okolek země i zemi všicku opatřil [císař] PulkB 58; okolek těch hvězd, točíš Kola BiblOl Job 38,31 (~Praž, okršlek ~Card, ~Lit, ~Pad) gyrum Arcturi; fecit učinil jest [Bůh] machinam okolek celi nebe, tere země, marium moří SekvUKA 23a; prostřed kóru v kostele stojí okolek, v němž Jozef…odpočíval s tělem božím CestMandA 178b; které [osady] sú faráři osáhli…, někteří veliké město…a některý veliký okolek vsí ChelčSíť 193a; aby byl [první člověk] otec okolka zemského TovHád 6a; ║ vezmi…počet těch slov [tj. hlásek], z nichž se to jméno skládá, ihned v tom okolku na abecedu popsaném LékKřišť 175b v tom mezikruží (v obr.)
4. kruh, zvl. předmět mající tvar kruhu, kolo: ztočiti jakžto okolek hlavu svú EvOl 107b (Is 58,5: var. v. obruč 2) quasi circulum; okolek jest zpósoba najpodobnějšie LyraMat 6a circulus; tento marný svět okolkem jde, onoho povyšuje, a jiného ponižuje HusKorG 172a quomodo vadit rota jako kolo se točí; circulus okolek vel obruč SlovOstřS 69; emisperium puol okolka SlovOstřS 75; ║ dušě tvých nepřátel bude sě točiti u brzkosti okolka práčkového BiblOl 1 Rg 25,29 (pod. ~Pad, v uoblúku ~Card, ~Lit, vuokol ~Praž) in…circulo fundae kroužení; solempnis dies slavný den [letnic] quo kterýmž mistico svatým septemplici orbe sedmerým okolkem voluto obráceným septies sedmkrát signatur znamenává beata tempora blahoslavené časy HymnUKA 65a (okolem ~B) sedmerým oběhem opakujícím se sedmkrát (tj. 49 dny; srov. HymnUKA 26b); proč ty [Slunce] vždycky točíš se na kazatelnici, totiž na tom oblúku neb okolku Čtver 37a in ecliptica na tom oblouku
5. okolkem, v okolek adv. dokola, do kruhu: oklíčí tě [Jeruzalém] nepřátelé tvoji okolkem EvOl 288b (L 19,43: var. v. násep 1) vallo; Saul a mužie jeho okolkem biechu oblehli Davida a muže jeho BiblCard 1 Rg 23,26 (~Ol, ~Lit, ku podobenství koruny ~Pad, všudy vuokol jako v zahradě ~Praž) in modům coronae; nepřietelé…v okolek nás obklíčichu PulkB 174 (v okol ~Lobk) in modum semicirculi; doplněnie jeho [oltáře] okolo do kraje jeho v okolek piedi jedné BiblOl Ez 43,13 (vuokol ~Lit, ~Pad, ~Praž) in circuitu; aby…na čest svému bohu v okolek skákali [Židé] BiblOl 2 Mach 6,7 (v uokolici ~Lit, vókol ~Pad, okolo něho ~Praž) circuire; mnozí…hlavú svú točie okolkem JakBetl 57a quasi circulum. – Srov. vókol
6. astr. otáčející se nebeská sféra unášející nebeské těleso (tyto sféry se jevily jako duté soustředné koule): měsiec sě ústavně hýbá v svém okolku pod sluncem LyraMat 176b; jich [slunce a měsíce] okolkowe LyraMat 176b orbes; najvyššie nebe svú prudkostí všecka nebesa anebo okolky nebeské po sobě tiehne Hvězd 83a
7. oklika, pohyb obloukem (k vyhnutí se něčemu), zacházka n. objížďka: okolkem přišedše [učedníci Pavlovi] ComestS 401a per circumitum venientes; jíti bezpečnú cěstú a nehledati okolkow ŠtítVyš 32a diverticula declinandi (v obraze); ambages okolky MamUKA 15b; aby ne po okolczich, t. zmatciech…, ale řádně po správných práva stezkách…súdové se řédili PrávHorM 38a per ambages (v obraze); jel [Zikmund]… na Zbraslav, odtud pak na Nový hrad do Prahy vokolky čině BřezKron 376 circulariter gyrando; ║ aniž kto muož snadno postihnúti okolkow (a okolkow rkp) jeho [lstivého ďábla] Aug Strahov DG V 3, 190b circuitus viae eius (fig.) jeho úskoky
8. okolci pl. vytáčky, uhýbání od přímého jednání (zvl. v řeči): že…bez umenšenie a okolkuow všecky věci zachová [král] MajCarA 20 sine…circumscriptione bez uskoků; jáť ted poviem tobě naze, bez zášiku i okolkow Budyš 50a; non obducas velamen excusacionis vel aleviacionis ut implicite, id est s okolky, quod confessor non intelligat, quid notes UK I F 29, 10a (Formula noviciarum); ║ již s dosti dělal wokolky RozmlSmrt 1115 okolky, průtahy. – Srov. obinušč
9. okolkem adv. [o vyjadřování] nepřímo, opisem, zvl. obrazně: okolkem rozprávěli, nemohúce nesnadností dostihnúti JeronM 50a; moci židovského slova, jedno okolkem, vypraviti nemóže ComestC 38a nisi circuitu; jinými slovy omlúvá [Kristus] jako okolkem MatHom 185; okolkem poctivě v podobenství mluvě BechNeub 78a
10. (čeho [skutku, chování]) okolnost, přináležitost, zvl. umožňující něco, podmínka, předpoklad (něčeho): ješto kakés okolky mienie sobě a doufánie nepravé jmají JeronM 13a; okolczi toho hřiechu [tj. smilství] také jsú smrtedlní hřieši HříchM 251; abych… všechny příčiny a okolky hřiecha knězi pravil HusDcerkaH 218b; proč má spravedlivě dáti, a tak o jiných okolcých ctnosti JakPost 118b; aby ohledali [„přísežní“] se všemi okolky pravdu PrávHorS 138b cum omnibus circumstantiis; neopúštějíce [„pergmistři“] ničehož ze všech okolkow a příslušností horských PrávHorM 10b de omnibus circumstantiis; mají tázáni býti [svědkové] o okolciech neb o přístupiech [prohřešení] PrávJihlA 176b