okolicě, -ě f.; k okol
1. (čeho) prostor kolem dokola, blízké okolí: k udělání zdí jeruzalémských a k uohradě v uokolici… náklad bude dán z počtu z statka králového BiblDrážď 1 Mach 10,45 (~Ol, ~Lit, k ohradě vókol ~Pad, ~Praž) in circuitu; i zpósobil je [Jonatas] stráže v uokolici stanovišť BiblDrážď 1 Mach 12,27 (~Ol, okolo ~Lit, ~Praž, vókol ~Pad) per circuitum; ohradil [Šimon] je [město] v okoliczi BiblOl 1 Mach 13,10 (pod. ~Lit, vókol ~Pad, ~Praž) in gyro; ║ na čest svému bohu v uokolici skákati BiblLit 2 Mach 6,7 (var. v. okolek 5) circuire kolem dokola
2. oklika, objíždka: objeli jsú [nepřátelé] okolicij po cěstě, ješto jde do Addor BiblDrážď 1 Mach 13,20 (~Ol, ~Lit, točili sú sě ~Pad, vobjeli sú ~Praž) gyraverunt per viam
Srov. okolek