1. (čeho [místa], ojed. ot koho, čí) okolí, okolní prostor (někoho n. něčeho); „v okolí“ kolem dokola: když bude nalezena človččie zabitá mrcha…, změřie…dáli všěch měst v uokoli BiblCard Dt 21,2 (~Ol, ~Lit, vókol ~Pad, ~Praž) per circuitum; býlé, ješto pod tiem obrazem v uokoli rostlo PasMuzA 380; jedni, ješto v vokolij od ňeho [poustevníka] bydléchu OtcB 105b; všecko okole popleniv [vévoda] PulkB 59; sžehl [Bůh] jeho [Izrael] v uokoly Pror Is 42,25 (BiblOl, ~Lit, ~Pad, vuokol ~Praž) in circuitu; u Betlémě i ve všem tom okoli MatHom 25; v tom městě…i v okoly jeho LyraMat 106b in confinibus; na Červeném moři a v uokoli jeho sú rozličné věci divné CestMandA 182b; žeť shoňuje [Žižka] sedláky z uokolé k sobě ListářRožmb 1,20 (1420); v zemiech izdrahelských, v okoli Jeruzaléma AktaBratr 1,127a; vašemu městu i okolí vašemu…zdvihám službu boží ArchČ 6,115 (1467); ║ všickni, již v okoly jeho [Boha] nesete dary ŽaltPod 75,12 (var. v. okol 1) in circuitu okolo něho snášíte; plod ponese israhelský lid a naplnie okolee světa plodné BiblDrážď Is 27,6 (Pror, BiblLit, okolek ~Ol, tvář ~Pad, ~Praž) faciem orbis okrsek zemský. – Srov. okolek 1

2. jm. míst.: Bolech de Okole ListPoř 1 (1312)