1. (čeho, okolo čeho [stavby]) ochoz (okolo něčeho), ohrazený prostor k obcházení okolo nějaké stavby; [okolo kláštera n. chrámu] ambit, otevřená sloupová chodba: a chodieše Ježíš v chrámě i v obchodye Šalomúnově EvVíd 17b (J 10,23: v uochodě ~Rajhr, u vrátec ~Zimn, ~Beneš, v sínci ~Ol, BiblLit, ~Pad, ~Praž, v kruchtě ~Drážď, ~Ol) in porticu; ješto [žena] bydléše v Jerusalemě v sekundě, točíš v druhém obchodu zdi, ješto byl učinil Ezechiáš ComestC 201b (~S, ~K) in secunda, id est secundo ambitu muri; peribolum Obchod SlovOstřS 102; deambulatorium obchod SlovKlem 40b; perambulum obchod SlovKlem 73a; peribolum obchod okolo věže SlovKlem 73b; peribulis vel peribulum…, id est deambulatorium, spaciatorium kruchta, pavlač, wobchod VodňLact Q2b

2. (čeho) obvod, pruh (něčeho) ohraničující nějakou plochu, pás: jehožto lesa vysoký a dlúhý obchod činí království tomu sčastně obranu slavnú a věčnú MajCarA 68 ambitus; circumferencia obchod SlovKlem 37b; circus obchod SlovKlem 37b; ║ in circuitu v okole, vokolo, v obchodie MamUKF 89b okolo, po obvodu

3. čeho [cesty] chůze po nějaké obloukovité dráze: všickni mužie bojovní zemřeli sú na púšti pro předlúhý obchod cesty BiblCard Jos 5,4 (~Ol, ~Lit, skrze předlúhé cěsty obchazenie ~Pad, obcházejíce dlúhé cesty ~Praž) per longissimos viae circuitus pro dlouhou okliku cesty. — Srov. obcházěnie 2

4. relig. (koho, za koho [zemřelého]) obřad (zvl. zádušní) s obcházením kostela, po kostele n. po hřbitově v procesí: a tak tím obyčejem ušlechtilý mládenec zabitému hrabímu za duši obchod učinil SilvKron 103b parentavit (v obraze); svaté obchody slušně dokonav [arcibiskup], koronu naň [na Zikmunda] vstavil SilvKron 51b sacris sollemnibus rite peractis; processio obchod SlovKlem 75b; že drží ves Těšov, na kteréžto máme hřivnu gr. platu věčného zapsáno k záduší a na obchody slavné paměti pí. Anny Vlkové a p. Jana z Dubé Půh 6,99 (1481); za to aby od nich [kněží] památka byla činěna za mě i za předky mé obchodem ročním ten určitý den ArchČ 9,407 (1488); aby obchod celý s vigiliemi na týž den [tj. úmrtní] a nazajtří se mšemi zádušními…aby slúžen a činěn byl ArchČ 9,425 (1495); při božích (-uo- ed.) službách, pohřebu, ročním obchodu, vigiljích, modlitbách za předkuov…duše spasení ArchČ 9,430 (po 1498); ║ pak tepruv obnášení vedlé obyčeje učiněno a spravedlný královi obchod spósoben byl SilvKron 47a funus pohřební průvod; Václav…křesťanské obchody svaté ctíše SilvKron 19b christiana sacra bohoslužby (?)

1. činnost, konání; v pl. s určením [světské] záležitosti: pověz, duše, svá díla, který s obchod na onom světě jměla MastDrk 47 čím ses zabývala; aby zavrhli [Židé] všeckny kúzedlníky, čarodějníky a jiné lidi takého obchoda ComestC 139a (obchodu ~K) ariolos et huiusrnodi; od střěly letějície ve dne, ot obchodu přechodiecieho ve tmách, ot běhu a běsa polednieho BiblLitTřebT Ps 90,6 (ot věci chodície ŽaltWittb, ~Pod, ot potřěby přěchodúcie ~Klem, ot…prácě přěchozijície ~Kap, ot obludu přechodiecieho BiblOl, ot přeludy procházející se ~Praž, ot příhody přecházejícieho ~Lit, ot kupecstvie, kteréž přecházie ~Pad) a negotio perambulante in tenebris; dal [Bůh] hodné údy k létaní neb k chodu, ku plavání neb k běhu neb k skokóm neb k obchodu jeho, jakž co chtěl mieti ŠtítBes 43; skryl sem v zemi hřivnu, t. rozom tebú [Bohem] daný pohřížil sem v zemských obchodiech, v zemských žádostech, v tělesných rozkošiech HusSvátA 457a; že nižádný ten, jenž bohu rytěřuje, neplete se v práce a obchody světské HusKuch B8b; nechajíce jiných obchoduow a zaměstknánie JakZjev 234a; vtipní dómyslové a obchodowe, jimiž sě častokrát tělesné věci zpravují VýklŠal 67a postupy; aby jim [bludům a hříchům] neřiekali skutkové diábelští, ale přirozenie lidské, řád, potřebnost, obchodowe opatrní, cierkvi svaté prospěšní ChelčPost 88a jednání; ergo per molam asinariam secularis vite circuitus vel labor nitentur, id est obchod světcký Post Muz XII F 6,190a; ║ calumpniabantur calumpniam lstivě sú sě obcházeli vel lstivým obchodem šli VýklKruml 179a (Ez 22,29: var. v. obcházěti sě 2) jednali lstivě; muž bude opilý, tlustý, smyslóv hlúpých, maje obchod hanebný, hněvivý LékFrantA 157a (~FrantC, ~Křišť) chování

2. (koho, čí) zaměstnání, výdělečná činnost, způsob obživy, zvl. živnost: který jest obchod tvój BiblLit Jon 1,8 (~Praž, řemeslo ~Drážď, ~Ol, dielo ~Pad) quod est opus tuum; že takoví obchodowe [tj. měnění peněz a vybírání mýta] ledva anebo nikdy nemohú býti bez hřiechu vedeni LyraMat 8a negotia; proč s světským obchodem nedobýval [biskupe] sbožie? ŠtítBrigP 57a per mundanam sapientiam; stav nebo obchod ohyzdný jest stav kostkářový ŠtítMuz 48a; ješto [každý pěšec v šachu] obchod lidu některého znamenává. Nebo osmer jest obchob (m. obchod) lidu obecného ŠtítŠach 306a; pakli to chudý člověk vidí, radost v jeho obchodie nadejde BřezSnářM 140a in… officio; lakomí que est inordinatus appetitus habendi temporalia, zdradú, kostkú, kterakkolivěk falešným obchodem HusBetl 2,84; a již pohřiechu Čechové velmě sě od diela táhnú k trhu, aby brzy byli bohatí a nedělali a lehce byli živi. A tak ot dobrého obchodu, jejž (gież rkp) bóh přikázal, dali sú sě na nejistý HusVýklB 88b; všeteční chodci, nemajíc jiných obchodóv, cizí robotu žerúce ListářRožmb 2,276 (1443); tiem obchodem se živí [poddaný], dělaje vozem, což se jemu nahodí ListářRožmb 3,69 (1446); obchoduow zemských v dědinách a v hospodářských pečlivostech ani panství světského sobě sobiece [apoštolové] ChelčSíť 30b; v kterémkoli lidu a v kterémkoli povolání, v kterých stavích, řádiech, obchodiech neb v pracech AktaBratr 1,10b; ti lidé [v Damašku] jiných obchodow nemají, než řemeslníci rozliční, a vinnic mnoho mají a na těch dělají CestKabK 11a; súditi…nade vším kupectvím, což tělesný obchod slóve PrávŠvábC 2b uber allen den chouf, der lipnar heizet; než aby oni [novousedlíci] obchody své vésti mohli ArchČ 16,330 (1489) provozovat své živnosti; ║ když otejmeš núzi, jenž jest mátě hřiechóv, sejmeš obchody hřešenie, neb skrze núzi přicházieme k žebrotě AlbnCtnostA 135a hříšné způsoby obživy ♦ zlý obchod lichva: si aliquis per usuras aut zlým obchodem acquisivit divicias PostGlosMuz 94a; zlí obchodowe, šenkové, kupectvie, kramářstvie, všeliké překupovánie přemykačóv, ješto jednou na trhu kúpí i prodá ŠtítPař 109b; malorum negociis v zlých obchodiech Slov Ostřihom II 8,153

3. obchod, obchodování, provozování obchodu, zprvu jen prodej zboží výrobcem a zajišťování výroby k tomuto cíli: všickni, ktož tiem obchodem [tj. vařením piva] živiti se chtějí, rozkázáno, aby měli sudy měrné (mierné ed.) pravé, cajchované ArchKutn 239 (1434); vizme, máme li spravedlivost v trziech, v obchodiech našich, v měrách, u vahách RokLukA 137b; recia…significant artes et sciencias lucrativas diviciarum huius mundi,…leges iuristarum et phisica Galieni, item usura, mercatura a jiní zištní obchodowe, uměnie a diela Káz UK VI F 4,24a; obchody a kupecké běhy HynRozpr 171b; po několika pintách každému roznášení [vína] i jiných obchoduow městských a kupečských vedení VšehB 275a; že piva vařenie nenie řemeslo, než že jest obchod ArchČ 4,318 (1477); ač by kto při takových jarmarciech obchod jaký chtěl vésti ArchČ 21,219 (1489); řemesla svá mají [řemeslníci] a moci budú dělati a obchody vésti tak a tiem obyčejem, jakož to činie i jiní obyvatelé městeček královstvie Českého ArchČ 18,129 (1499); ║ také všickni kupci i jiní obchodníci tohož markrabstvie mají svobodně jezditi s svými obchody v tom příměří po městech…a svá kupecstvie vésti ArchČ 10,279 (1478) se svým zbožím