[117]číslo strany rukopisunebyly dostatečně vybudovány (viz zvl. Aa4, 5.263/4). Ale jisté je, že lexikální jednotka s primárním, nejstarobylejším významem zpósobiti jězdcě (5.242 Aa1) má paradigma tvořené pouze tvary starobylé vidové dvojice příponové zpósobiti : zpósobovati, kdežto jednotky s významy sekundárními již mají také tvary vidové dvojice mladší, předponové zpósobiti : pósobiti.[112]O psl. starobylosti vidové dvojice příponové (symetrické) a sekundárním vzniku vidové dvojice předponové (asymetrické) cestou deprefixace viz můj výklad v Slavii 28 (1959), s. 314n. Povšechně lze říci, že v rámci dané polysémní struktury se lexikální jednotky s různým systémovým postavením (5.261) liší také klasifikačními rysy formálními: jednotky centrální (Ab1–Ab4) se vyznačují úplným paradigmatem vidových tvarů zpósobiti : zpósobovati/pósobiti, jednotky periferní (Aa1–Aa4) mají jen zčásti doloženo paradigma zpósobiti : zpósobovati, u jednotek bližších k periférii (Ba1–Ba4) převažuje toto paradigma periferní zpósobiti : zpósobovati, kdežto u jednotek bližších k centru (Bb1–Bb4) převažuje naopak ono paradigma mladší vidové dvojice zpósobiti : pósobiti.

(5.27) Jak uvedené starobylé rysy formální (příponové tvoření vidových tvarů, 5.264), tak periferní postavení v polysémní struktuře (5.261) i mimojazykové zakotvení v struktuře sociální (5.25) a také přímý vztah k původnímu významu danému strukturou slovotvornou (5.242) – to vše komplexně prokazuje, že východiskem vývoje této polysémní struktury byla lexikální jednotka zpósobiti koho/co [množství] ‚seřadit, uvést do postavení s jednotkami za sebou‘ (5.263/1). O tom, jak se na základě tohoto primárního významu vyvinuly významy ostatní (sekundární) změnami v struktuře jeho sémantických komponentů, již byla řeč (5.262). Rekonstrukci vývoje polysémní struktury slovesa zpósobiti je však třeba ještě doplnit dalšími údaji, které vyplývají z uvedených dokladů a výkladů. Především musíme konstatovat, že starobylosti oné primární jednotky odpovídá i stáří jejích stč. dokladů: sloveso zpósobiti/zpósobovati v onom primárním významu i jeho odvozeniny (viz 5.21 Aa1 a 5.241 Aa1) jsou převážně doloženy stč. biblemi starších redakcí a vůbec památkami ze 14. stol. Ale již ve 14. století tato lexikální jednotka zaujímala periferní postavení vedle jednotek centrálnějších s úplnějším paradigmatem vidových tvarů a jako taková (viz princip 1.422 a 4.14) byla postupně zatlačována jednotkami lépe zakotvenými v centru lexikálního systému; sloveso neproduktivního slovotvorného typu depronominálního zpósobiti (← po sobě) bylo nahrazeno slovesy typu produktivního, desubstantivního zřiediti (← řád) a zšikovati (← šik). Vedle naznačené záměny starého biblického čtení zpósobiti jězdcě novějším zřiediti jězdcě (5.23 Aa1) a podobné starší varianty zpósobiti své