[116]číslo strany rukopisuzpósobiti někomu viece užitku a dobrého (ArchČ 10,59) naznačují, že nehmotný objekt dějový (užitek) má velmi blízko k nehmotnému objektu substančnímu (dobré), takže užití typu zpósobiti dobré komu se pak liší jen distinktivním rysem nehmotnosti objektu od významu 9/Ba2 (zpósobiti tělesnú potřebu komu). – 14. [o osobním agentu] co, aby…, s inf. [nežádoucí účinek nebo stav] čí, komu apod. ‚uskutečnit, vědomě způsobit‘ (zpósobiti nevinné krve prolitie, všechno zlé naše, škody poddaným, zabiti někoho apod., Bb3). – 15. Za vyhraněnou již lexikální jednotku lze považovat speciální užití jednotek 12–14, vyznačující se třemi novými distinktivními rysy – elipsou dějového objektu, rozšířením dalšího participanta děje i na substance neosobní a konstrukční valencí o s lokálem, tj. vcelku změnou zpósobiti co [jednání, zápis apod.] (o kom) → zpósobiti o kom/o čem. Význam této jednotky lze vyjádřit takto: [o osobním agentu] o kom / o čem, ojed. o co ‚učinit opatření, zvl. ujednat něco, stran někoho nebo něčeho‘; [o úkolu, poslání] ‚zařídit, provést něco‘ (zpósobiti o dceři, o těch věcech, o pohřěbu ComestC 338a, je o nebezpečenství duše jeho zpósobeno ‚jde o ohrožení‘ ŠtítSvát 19b apod.). – 16. [o nadpřirozeném iniciátoru] co, že… [děj] ‚způsobit něco, zařídit uskutečnění něčeho‘; v činných tvarech ‚být původcem něčeho‘ (činy jsú zpósobeny hvězdami, radú božskú, duch sv. zpósobil v nich řeč boží, šathan zpósobil jest, že… to črt zpósobí skrz melankolí ŠtítSvát 135a apod., Bb4).

(5.264) Pokud jde o formální stránku uvedených lexikálních jednotek polysémní struktury slovesa zpósobiti, je třeba říci, že syntaktické ztvárnění jejich významů v syntaktických konstrukcích jsme již naznačili v uvedeném přehledu (5.263) konstrukčně valenčními údaji koho/со, komu, o čem, aby…, že…, s inf. apod. Ztvárnění tvaroslovné, projevující se omezením paradigmatu dané lexikální jednotky jen na soubor tvarů jistých morfologických kategorií, bylo dosud dotčeno jen zběžně. Náš rozbor na základě dostupného stč. lexikálního materiálu dost výrazně nenaznačuje, že by některé z uvedených lexikálních jednotek měly formu omezenou např. jen na tvary pasívní nebo pouze na tvary imperativní; ukazuje však dost bezpečně, že tu byla formální distribuce, pokud jde o tvary kategorie vidu. Již z uvedené tabulky (5.261 formální klasifikační rysy) vysvítá, že některé lexikální jednotky s dokonavou formou zpósobiti nemají nedokonavou formu vůbec doloženu (Aa2, Аа3, Aa4), některé mají nedokonavé tvary jen v podobě zpósobovati (Aa1, Ba2, Ba4), některé jen v podobě pósobiti (Bb2, Bb3) a jiné v obou podobách, zpósobovati i pósobiti (Abl, Ab2, Ab3, Ba1, Ва3, Вb1, Bb4). Ze sémantiky lexikálních jednotek formy zpósobiti však nevyplývá, že by jednotky s nedoloženými tvary nedokonavými (Aa2–Aa4) musely být perfektivy tantum; uvedené systémové vztahy (5.261/III) spíše naznačují, že tyto jednotky