OBSAH

• Předmluva 5
• Úvod 6
• 1. SLOVNÍ ZÁSOBA JAKO SYSTÉM 7
• 1.1 Souvztažnost jazykových jednotek. Souvislost vývoje souvztažných lexikálních jednotek 7
• 1.11 Význam lexikální jednotky je podmíněn významovým vztahem k jiným lexikálním jednotkám 8
• 1.12 Význam lexikální jednotky je podmíněn významovým vztahem zprostředkovaným formou 9
• 1.13 Forma lexikální jednotky je podmíněna formálním vztahem k jiným lexikálním jednotkám 9
• 1.14 Forma lexikální jednotky je podmíněna formálním vztahem zprostředkovaným stránkou významovou 9
• 1.2 Propojení souřadných subsystémů jazyka. Souvislost lexikálního vývoje s vývojem fonologickým a gramatickým 10
• 1.3 Jednotka jazykového systému je sama systémem. Vývoj lexikálních jednotek v souvislosti se změnami jejich sémantických komponentů 11
• 1.4 Uspořádání jazykových jednotek podle míry společných rysů. Vývoj lexikálních jednotek jako posun mezi centrem a periférií 12
• 1.41 Posun lexikálních jednotek od periférie k centru 13
• 1.42 Posun lexikálních jednotek od centra k periférii: 13
• přibírání nových rysů (1.421); zánik lexikálních jednotek (1.422); přechod do jiných systémů (1.423) 14
• 1.5 Systém systému. Jednotky jazykového systému se svými paradigmatickými vztahy seskupují v dílčí systémy vyšší 15
• 1.51 Významová změna lexikální jednotky souvisí se změnou polysémní struktury 16
• 1.52 Změna polysémní struktury souvisí se změnami nadřazených lexikálních subsystémů 17
• 1.53 Omezení souvislostí změn v různých podsystémech 17
• 1.6 Jednotky jazykového systému se svými syntagmatickými vztahy sřetězují v jednotky roviny vyšší 18
• 2. SLOVNÍ ZÁSOBA JAKO SPECIFICKÝ SYSTÉM ZNAKOVÝ 19
• 2.1 Vztah lexikální jednotky ke skutečnosti. Označovací vztah lexikální jednotky v systému (a) a v promluvě (b); obecně označovací funkce lexikální jednotky a její denotát (c) 19
• 2.11 Apelativní lexikální jednotky a jejich vztah ke skutečnosti. Vývoj v této rovině označováni 22
• 2.12 Vlastní jména, jejich vztah ke skutečnosti a lexikální význam. Vývoj jejich významu 24
• 2.13 Terminologické lexikální jednotky a jejich vztah ke skutečnosti 25
• 2.2 Vztah mezi lexikální jednotkou a mluvčím 25
• 2.21 Intelektuální lexikální jednotky nevyjadřující postoj mluvčího k označované skutečnosti. Nabývání tohoto rysu 26
• 2.22 Expresívní lexikální jednotky jako výraz postoje mluvčího k označované skutečnosti. Jejich vznik 27
• 2.23 Interjekce jako výraz postoje mluvčího ke skutečnosti. Jejich vývojové kontakty se subsystémem neinterjekčním 30
• 2.24 Partikule jako výraz vztahu mluvčího k vyjádření o skutečnosti. Jejich vývojové kontakty s plnovýznamovými slovy 31
• 2.3 Vztah lexikální jednotky k odrazu skutečnosti ve vědomí mluvčích 32
• 2.31 Psychický odraz skutečnosti a lexikální význam: historická lexikologie přihlíží i ke skutečnosti neodrážené ve vědomí mluvčích (2.311); skutečnost odrážená ve vědomí mluvčích (2.312); utváření (psychické zpracování) odrazu skutečnosti a lexikální význam (2.313); pojem a lexikální význam (2.314); rozdíly mezi objektivní skutečností a jejím psychickým odrazem jazykově ztvárněným v lexikální význam (2.315) 33
• 2.32 Lexikálně sémantický vývoj daný změnami psychického odrazu skutečnosti 37
• 2.33 Závěr: jazykové ztvárnění psychického odrazu skutečnosti v lexikální význam. Ztvárnění poznávacího odrazu v pojmové jádro (2.331) a subjektové složky odrazu v konotativní složku (2.332) lexikálního významu 38
• 2.4 Vztah lexikální jednotky k jiným lexikálním jednotkám. Vývoj tohoto jazykového faktoru 42
• 2.41 Vztah k jiným lexikálním jednotkám na základě společných rysů morfematických (v rámci společného obecného významu slovnědruhového, tvaroslovného a slovotvorného) 42
• 2.42 Vztah k jiným lexikálním jednotkám na základě společných rysů syntagmatických (v rámci obecného významu syntaktického). Valence 44
• 2.5 Vztah lexikální jednotky k formálně-sémantickým kategoriím jazykového systému. Lexikální změny v souvislosti s vývojem tohoto jazykového faktoru 47
• 3. OBECNÉ PRINCIPY POZNÁNÍ SLOVNÍ ZASOBY 49
• 3.1 Východisko v zkoumání materiální stránky lexikální jednotky 49
• 3.2 Zaměření na souvislosti lexikální jednotky s fakty, jež se podílejí na jejím konstituování a zasahují do jejího vývoje 50
• 3.21 Fakty podmiňující různé druhy sémantických komponentů lexikálních jednotek 50
• 3.22 Faktory lexikálního vývoje 52
• 3.3 Sledování vývoje lexikálních jednotek 52
• 3.4 Hybné síly lexikálního vývoje – vnitřní rozpory 53
• 3.41 Rozpory uvnitř lexikální jednotky 53
• 3.42 Rozpory uvnitř dílčího lexikálního systému 54
• 3.5 Kvantitativní podmínění vzniku nové kvality v lexikálním vývoji 54
• 3.51 Kvantitativní podmínění vzniku nové kvality ve vývoji lexikálních jednotek 54
• 3.52 Kvantitativní podmínění vzniku nové kvality ve vývoji dílčích lexikálních systémů. Kvantitativní změna distinktivní kapacity hlásek a slovotvorný vývoj 55
• 4. ZVLÁŠTNÍ PRINCIPY POZNÁNI SLOVNÍ ZÁSOBY A JEJÍHO VÝVOJE 57
• 4.1 Aplikace metod fonologických 57
• 4.11 Komponentní analýza jednotek spojených paradigmaticky (4.111) a syntagmaticky (4.112) 57
• 4.12 Korelace a opozice: pojetí lexikální korelace a lexikální opozice (4.121); lexikální opozice významově-formální a jejich vývoj (4.122); lexikální opozice významové a jejich diachronní rozdíly (4.123) 60
• 4.13 Dynamické prostorové modely. Příklad: rozbor polysémního slovesa na základě obecných principů poznání (4.131) a doplnění tohoto rozboru aplikací dynamického prostorového modelu (4.132) 65
• 4.14 Zákonité vztahy na ose centrum – periférie. Diferenciační integrace periferních jednotek 72
• 4.15 Princip valence. Valence a vývoj lexikálních jednotek 73
• 4.2 Slovotvorný význam jako východisko určení významu lexikálního. Přehodnocování původního významu slovotvorného 75
• 4.3 Zkoumání psychické složky lexikálních významů na základě asociačních vztahů mezi nimi 76
• 4.31 Statistické rozbory opozicí v lexikálních subsystémech polysémních 78
• 4.32 Statistické rozbory opozicí v lexikálních subsystémech slovotvorných 79
• 4.33 Rekonstrukce na základě systémových lexikálních opozicí 80
• 4.34 Rekonstrukce na základě jinojazyčných sémaziologických paralel 80
• 4.4 Zkoumání věcně-pojmové složky lexikálních významů na základě souvislosti lexikálního vývoje s vývojem mimojazykové skutečnosti 81
• 4.41 Vyhodnocování dobových vyobrazení denotátů – pro rekonstrukci tzv. významu věcného (4.411) a pojmového (4.412) i pro rekonstrukci lexikální formy (4.413) 82
• 4.42 Metody historické sociolingvistiky: analýza tzv, klíčových slov (4.421); sledování vývoje terminologických okruhů slov (4.422); studium pojmenovávacích příznaků nových pojmenování (4.423); rozbor charakteristických onomaziologických struktur (4.424); srovnávání sémantických okruhů expresív různých období a jejich kontaktů s intelektuální slovní zásobou (4.425); studium kategorií přejímaných slov a postoje k cizím slovům (4.426) 86
• 4.43 Závěry 92
• 5. PROHLOUBENÍ ANALÝZY LEXIKÁLNÍHO VÝVOJE KOMPLEXNÍM UPLATNĚNÍM UVEDENÝCH PRINCIPŮ 95
• 5.1 Diachronní analýza sémantické struktury lexikální jednotky 96
• 5.11 Rozbor doložených kontextů 96
• 5.12 Vztah k jednotkám téže polysémní struktury 97
• 5.13 Vztah k nadřazeným lexikálním subsystémům 97
• 5.14 Vztah k jednotkám téhož systému slovní čeledi a systému synonym 98
• 5.15 Vztah k mimojazykové skutečnosti 98
• 5.16 Rekonstrukce nejstaršího stavu 98
• 5.17 Rekonstrukce dalšího vývoje 100
• 5.2 Diachronní analýza polysémní struktury lexikálních jednotek 101
• 5.21 Rozbor doložených kontextů z hlediska valence zkoumaného polysémního slova 101
• 5.22 Upřesnění jeho sémantických komponentů na základě sémantických kategorií daného jazyka 102
• 5.23 Ověření objektivnosti vyčleněných sémantických komponentů srovnáním s jednotkami synonymní polysémní struktury 104
• 5.24 Rozbor systémového zapojení jednotek polysémní struktury na základě jejich vztahu k jednotkám nadřazeného subsystému slovní čeledi (5.241) a slovotvorného typu (5.242) 105
• 5.25 Konfrontace polysémní struktury se strukturami mimojazykové skutečnosti (společnosti a jejího myšlení) příslušné doby 109
• 5.26 Přesnější rekonstrukce polysémní struktury: postižení hierarchie jejích jednotek (5.261) a vztahů mezí nimi (5.262); detailnější vymezení příslušných lexikálních významů (5.263) s náležitým přihlédnutím k jejich formě (5.264) 110
• 5.27 Rekonstrukce vývoje dané polysémní struktury 117
• 5.28 Závěry o polysémní struktuře a jejím historicko-lexikologickém studiu 118
• 5.3 Diachronní analýza lexikálního subsystému tvořeného antonymy 120
• 5.31 Vývoj antonymních jednotek záležející ve sbližování jejich morfologického typu 121
• 5.32 Vývoj antonymních jednotek záležející ve sbližování jejich slovotvorné stavby 121
• 5.33 Vývoj antonymních jednotek záležející ve sbližování jejich hláskoslovné slabičné struktury 122
• 5.34 Vývoj antonymních jednotek sbližující je i po stránce významové: postup analýzy od elementárního kontextového rozboru (5.341) přes rozbor příslušných systémů synonym (5.342) i nadřazených subsystémů slovní čeledi (5.343) s přihlédnutím k vztahům mimojazykovým (5.344) až k shrnutí závěrů o sémantickém vývoji antonymního systému (5.345) 123
• 5.4 Diachronní analýza lexikálního subsystému tvořeného synonymy 129
• 5.41 Formální sbližování synonym 129
• 5.42 Významová diferenciace synonym 130
• 5.43 Významové sbližování synonym 130
• 5.5 Diachronní analýza lexikálního podsystému slovní čeledi 131
• 5.51 Vztahy zkoumaného dílčího systému k nadřazenému systému slovní čeledi 131
• 5.52 Přihlédnutí k systémům sousedním: synonymním (5.521), antonymním (5.522) a souřadným (5.523) 132
• 5.53 Vnitřní vztahy mezí jednotkami daného podsystému slovní čeledi 134
• 5.54 Shrnutí poznatků o vývoji daného podsystému slovní čeledi 136
• 5.6 Diachronní analýza lexikálního podsystému slovotvorného (slovotvorného typu) 138
• 5.61 Interní vztahy mezi lexikálními jednotkami slovotvorného typu 139
• 5.62 Externí vztah k synonymnímu slovotvornému typu 139
• 5.63 Externí vztah k nadřazenému lexikálnímu subsystému 139
• 5.64 Závěr: možnosti rekonstrukce stylistického rozvrstvení lexikálních jednotek v starších etapách jazykového vývoje 140
• 5.7 K diachronní analýze lexikálního subsystému terminologického 141
• 5.71 Zkoumání mimojazykových faktorů vývoje daného terminologického subsystému: výsledky archeologického výzkumu (5.711); údaje jazykových památek (5.712); dobová vyobrazení (5.713); jiné kulturně historické prameny poznání příslušných reálií (5.714) 141
• 5.72 Vyhodnocení jazykové stránky termínů daného okruhu: sémantická valence sloves příslušné činnosti (5.721); doloženost jmen příslušných prostředků (5.722); analýza jejich významu (5.723 – 5.726) 146
• 5.73 Závěr 150
• 6. REKONSTRUKCE JEDNOTEK NEÚPLNÉ DOLOŽENÉHO LEXIKÁLNÍHO SYSTÉMU 152
• 6.1 Kritéria historicko-lexikologické rekonstrukce 153
• 6.11 Kritéria komponentové shody lexikálních jednotek v paradigmatických vztazích: v polysémní struktuře (6.111); v struktuře synonym (6.112); v systému vícenásobných synonym (6.113); v systému vícenásobných antonym (6.114); v slovní čeledi (6.115); v slovotvorném typu (6.116); ve valenčním typu (6.117) 153
• 6.12 Kritéria kategoriálního komponentového rozdílu lexikálních jednotek v paradigmatických vztazích: v polysémní struktuře (6.121); v struktuře jednotek s tvaroslovně rozlišenou formou (6.122); v systému synonym (6.123); v podsystému slovní čeledi (6.124); v subsystému slovotvorném (6.125) 157
• 6.13 Kritéria komponentové shody lexikálních jednotek v syntagmatických vztazích: ve valenci konstrukční (6.131); ve valenci sémantické, frazeologické (6.132); ve valenci nadvětné (6.133) 161
• 6.14 Kritéria komponentové shody lexikálních jednotek v mezisystemových vztazích: v různých fázích vývoje téhož jazyka (6.141); v různých jazycích příbuzných (6.142); v jazycích vzdáleně příbuzných nebo nepříbuzných (6.143); ve vztahu k jinojazyčnému ekvivalentu předlohy (6.144) 163
• 6.15 Kritéria komponentové shody v mimojazykových vztazích; k denotátu doloženému dochovanou reálií nebo jejím dobovým vyobrazením (6.151); k denotátu doloženému dobovým popisem (6.152); k denotátu doloženému popisem v novodobých odborných pramenech (6.153); ke konotátu doloženému rozborem historické sociolingvistiky (6.154) 165
• 6.2 Komplexní uplatnění rekonstrukčních kritérií v spolehlivých výkladech starší historické lexikologie 168
• 6.3 Komplexní uplatnění rekonstrukčních kritérií v současné lexikografické praxi velkého Staročeského slovníku 169
• 6.31 Rekonstrukce rozsahu polysémie nedostatečně doloženého slova 169
• 6.32 Rekonstrukce sémantické struktury nedostatečně doložené lexikální jednotky 170
• 6.33 Rekonstrukce lexikální formy doložené jen v porušené podobě ojedinělým kontextem 171
• 6.34 Rekonstrukce lexikální jednotky nedoložené dobře kontextem po stránce významové ani formální 171
• SHRNUTI 173
• Zusammenfassung 178
• Seznam častěji citované literatury 184
• Seznam vyobrazení 186