Němec, Igor: Vývojové postupy české slovní zásoby

Němec, Igor. Vývojové postupy české slovní zásoby. Praha, 1968.
<<<<<343536373839404142>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

ovšem nesmíme zde zapomínat na různé stupně syntetizujícího vývoje (viz 1.4 a 5.31), tj. na takový rozdíl, jaký existuje např. mezi dnešním významově semknutějším výrazem reflexívním koupiti si a významově dvojčlenným stč. spojením kúpiti sobě.

(5.23) Určování lexikálně významových jednotek v slovní zásobě doložené pouze dochovanými písemnými památkami nemůže se ovšem spoléhat jen na uvedená kritéria jazyková (5.21 a 5.22), nýbrž je musí konfrontovat s fakty mimojazykovými: s pečlivě rekonstruovanou skutečností a s výsledky hlubší úvahy, zda existující památky mohly tuto skutečnost náležitě zachytit. Tak např. v češtině 14. a 15. století máme doloženu řadu slovesných adjektiv označujících výsledky manuální činnosti (pobíjaný pás, osázený zafíry, opúcený krahujec aj.), ale příslušná slovesa sama doložena nejsou; přihlédnutí k sociální skutečnosti mimojazykové nám ukazuje, že tato slovesa nepochybně existovala: nejsou doložena jen proto, že památky té doby zaznamenávaly napořád činy privilegovaných stavů a výrobky, které jim sloužily, nikoli však zpravidla speciální výrobní nebo služební činnost manuálních pracovníků (jako *pobíjěti pás, *opútiti krahujcě apod.). Podobně je tomu i u výrazů doložených jen v jistých spojeních. Např. výraz nasazovati rybník máme doložen napořád ve spojení s dativem reflexívním sobě v platnosti ‚opatřovat svůj rybník rybí násadou‘ (o majiteli rybníka), nikoli však ve spojení s dativem jiným, nereflexívním (‚opatřovat rybník rybí násadou jinému‘, např. o rybníkáři). Přes výlučně reflexívní doklady nejde tu tedy o významovou jednotku – reflexívum tantum, nýbrž o sloveso nedoložené ve formě nereflexívní jen „náhodou“, kterou zdůvodní sociálně jednostranný charakter středověkých památek.

(5.3) Pokud jde o vývojovou problematiku lexému jednoslovného a víceslovného, je třeba vzít v úvahu především tyto vývojové postupy: vznik víceslovného lexému z volného slovního spojení (5.31), vznik jednoslovného lexému z lexému víceslovného (5.32) a náhradu jednoslovného lexému volným spojením slov (5.33).

(5.31) Vznik víceslovného lexému z volného slovního spojení, tj. syntetizující vývoj víceslovného výrazu, souvisí jednak s vývojem nové kategorie vyjadřovacích prostředků, jako jsou např. jisté typy reflexív (viz cit. koupiti si na místě stč. volného spojení kúpiti sobě, 5.22c), jednak s úpadkem kategorie staré: tak např. dnešní lexikalizované spojení ležeti ladem ‚zůstat neobdělán, nevyužit‘ se ustálilo ve zvláštní jednotku (náchylnou k významovým posunům) izolací, tj. tím, že zanikla kategorie příslušných sloves s funkcí pologramatickou ‚být čím‘ – ‚stát se čím‘ – ‚učinit co čím‘ (srov. stč. ležěti lademléci úlehľúpoložiti zeḿu pustú; seděti hospodářemsiesti mistremusaditi králem apod.). Jiný příklad: poněvadž se rozpadla stč. kategorie ingresívnosti (viz níže 10.12) a s ní také počínavá konstrukce typu vzieti vieru, vzieti smrt, vzieti slepotu, vzieti otplatu apod., přežitky této konstrukce se ocitly v izolaci a lexikalizovaly se ve víceslovný lexém, viz např. dnešní knižní spojení vzíti škodu ‚být poškozen‘ nebo vzíti počátek ‚počíti se‘.

(5.32) Vznik jednoslovného lexému z lexému víceslovného, tzv. univerbizace, patří k nejběžnějším vývojovým postupům, neboť se jím řeší

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety a 19 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).