pleonastickým nebo konstantním (lomit rukama – stč. lomiti bielé rucě; umyl se v potoku → umyl se v potoku celý; prolili krev za vlast → prolili svou krev za vlast). Kromě tohoto obecného kritéria syntaktického je možno na jistých etapách jazykového vývoje aplikovat jistá syntaktická kritéria zvláštní: tak např. na významovou jednotu stč. sloves reflexívních (mýti sě, bíti sě) ukazuje do jisté míry (viz pozn. 52) negativní tvar sě po záporu (tj. nemění se po záporu v genitivní sebe, jak bychom čekali, kdyby sě bylo skutečným předmětem v akuzativu; viz nikdy sě nemyl OtcB 192a, tu sě nic nebivše PasMuzA 282); podobným syntaktickým kritériem u reflexív recipročních je dodnes koexistence s konstrukcí singulární (srov. bíti se s kým ‚bojovat s kým‘ vždy o více účastnících na ději – bíti se oč ‚bojovat zač‘ též o jednom agentu: stč. bil sem sě o to město MamUKA 20a dimicavi), viz 3.532. c) Kritérium kontextové naopak takovou lexikálně významovou jednotu vylučuje: např. koexistence objektu reflexívního s nereflexívním v stč. kontextech sě neb jiné drážditi (ŠtítSvátA 102a) nebo sobě ani nám nedáš pokoje (TkadlS 2a) svědčí o tom, že zde reflexívní výraz (drážditi sě, nedati sobě pokoje) netvoří lexikálně významovou jednotku, netvoří reflexívní sloveso. d) Konečně závažným systémovým kritériem významové jednoty slovního spojení je jeho významová příslušnost ke kategorii průkazných lexikálních jednotek, tj. lexémů jednoslovných: tak např. předložkové spojení bez prodlení je zařazeno mezi léxémy svým vztahem k jednoslovným synonymům ihned a okamžitě, podobně rčení krátiti si čas (čím) svým vztahem k synonymu baviti se (čím), sdružené pojmenování černý kašel zase svým vztahem k souřadným slovům spalničky, příušnice aj.; sporný výraz reflexívní ponížiti se budeme považovat za skutečné reflexívum, poněvadž je významově souřadný s výraznými slovesy reflexívními jako pokořiti se a pokáti se (reflexívum tantum!).

(5.22) Pomocná kritéria významové jednoty víceslovného výrazu mají spíše charakter průvodní: kde lze uplatnit některé z kritérií základních (5.21), tam zpravidla na lexikalizovanost takového spojení ukazuje také (a) jeho nápadnější frekvence (např. tvoří-li reflexívní výraz lexikální jednotku, má četnější výskyt než volné spojení typu viděti se v zrcadle) nebo (b) jeho jednoslovný ekvivalent v jiném jazyce (kritérium překladu); tak např. spojení krátiti chvíli v starším jazyce je systémově pojato jako lexém významovým posunem svých složek (5.21a) i svým vztahem k jednoslovnému synonymu kratochvíliti (5.21d) a tuto jeho lexémovou platnost potvrzuje i jednoslovný ekvivalent jinojazyčné předlohy u dokladů překladových (chvíli krátie CestMil 64a delectantur). Ovšem samo o sobě takové pomocné kritérium, jako víceslovný či jednoslovný ekvivalent předlohy, není ještě postačující a musí být podřízeno kritériu systémovému: vhodný příklad nám může poskytnout stč. překlad kdyby on byl se neponížil (ŠtítBarlB 206a) za lat. nisi humiliasset semetipsum, kde jinojazyčný ekvivalent ukazuje sice na reflexívní výraz dvojčlenný (sloveso humiliare + předmět semetipsum), ale systémové kritérium spojitelnosti (5.21b) – negativní forma sě po záporu – svědčí pro charakter lexikálně významové jednotky, slovesa reflexívního; srov. i možnost uplatnění systémového kritéria 5.21d. — Při rozboru starších fází lexikálního vývoje máme pak další pomocné kritérium významové jednoty víceslovného výrazu (c) také v kontinuitě s nástupnickým výrazem jednoslovným, především složeným: srov. stč. léta počet > nč. letopočet, stč. mužík piedi > nč. pidimužík apod.;