Němec, Igor: Vývojové postupy české slovní zásoby

Němec, Igor. Vývojové postupy české slovní zásoby. Praha, 1968.

průhlednost výrazu založeného na tkalcovském termínu brdo, tj. sémantická motivace souslovného adverbia na jedno brdo ‚šablonovitě, bez rozdílu, stejně‘ (např. stavby vesnických škol nemusily by se snad díti stále na jedno brdo V. Rais / PS): součástka zvaná brdo má totiž při tkaní na tkalcovském stavu tu funkci, že „brdem se vždy jistá řada paprsků zdvihá a zase spouští, čímž se u umělejších druhů práce tvoří právě vzorek tkaniny“; slovní spojení na jedno brdo tedy původně znamenalo ‚na stejný vzor, na stejný způsob‘. Změna znalostí dané skutečnosti zde tedy vedla k zániku sémantické motivace lexému v jeho významu druhotném. Připomeňme ještě, že v takových případech záleží na míře poklesu příslušných znalostí: může také jíti pouze o snížení znalosti dané skutečnosti (zvláště u mladší generace) a pak bývá příslušné pojmenování pro část uživatelů jazyka (pro generace starší) motivované, průhledné, a pro část uživatelů jazyka (pro generaci mladší) nemotivované, neprůhledné. Lze to říci např. o synonymním adverbiu na jedno kopyto ‚na stejný způsob‘ (Francouzi mají všichni jména na jedno kopyto Herben / PS): dotazy zde bylo zjištěno u nejmladší generace, že již dost dobře nezná základ tohoto obrazného výrazu, tj. jeho souvislost s hotovením obuvi na obuvnické dřevěné formě, zvané kopyto.

(32.3) V poměrně vzácných případech konečně změna znalostí skutečnosti vede ke změně slovotvorné motivace lexému. Vzácný je tento postup proto, že označovaná skutečnost musí obsahovat dva různé znaky, jež oba mohou být východiskem téhož pojmenování (oba mohou motivovat jeho strukturní, slovotvorný význam): při oslabení znalostí takové skutečnosti se ztrácí ze zřetele její znak podstatný (vnitřní) a vystupuje pak do popředí její znak povrchní, nepodstatný (vnější). Názorný příklad nám zde poskytuje historie pojmenování granátové jablko. Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ 550) je vykládá jako „plod marhaníku, zbarvený granátově“. Ve skutečnosti však toto ovoce bývá zbarveno různě, i žlutě nebo hnědozeleně, jak se můžeme poučit v naučném slovníku pod hesly granátovník, marhaník, Punica granatum. I jazyková historie ukazuje, že východiskem pojmenování granátové jablko je něco jiného než granátová barva plodu, že zde tedy nejde o prosté spojení slov označující jablko granátově zbarvené. Co je tedy na tomto ovoci více charakteristického než jeho barva? Plody granátovníku se vyznačují především zrnitým obsahem: obsahují červená jakoby sklovitá zrnka, uložená ve váčcích se sladkou šťávou (z té se připravují osvěžující nápoje, k nimž svým původem patří i naše grenadina, srov. francouzské jméno granátového jablka grenade). Ona zrnitost je pro granátové jablko, zv. též granát, tak příznačná, že jeho jednočlenný název byl obrazně přenesen i na střelu obsahující v sobě zrna sekaného kovu, která se při výbuchu rozprskují. Stará čeština také neznala název jablko granátové, nýbrž jablko zrnaté, kde adj. zrnaté je přesný významový i hláskový ekvivalent latinského adj. granatum z příslušného pojmenování onoho plodu (malum granatum, tj. vlastně ‚jablko zrnité‘); uveďme aspoň tento příklad ze stč. překladu Písně písní: dám tobě pitie z vína udělané a mest z mých zrnnatých jablek BiblDrážď Ct 8,2 malorum granatorum (v novočeském překladě Hegerově již čteme jablíček granátových). Dnešní název granátové jablko tedy od původu vystihoval onu typickou

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 10 měsíci a 13 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).