úsloví poctivého nepálí nebo dobrého nepálí (JungmSlov 3,16) lze vyvozovat ze staré právní metody – ověřování neviny přísahou s kladením prstů na rozžhavené železo, srov. tento výňatek z Řádu práva zemského: „… tehdy má světle rozežžené železo před pohnaným položeno býti… A když by nezdržal prstóv na tom železe, dokudž by přísahy nedokonal, tehdy by tu při ztratil i hrdlo“ (ArchČ 2,103). Ovšem zánik starých právních praktik vede k ztrátě sémantické motivace (průhlednosti) nejen u příslušných slovních spojení, ale i u jednotlivých slov, jejichž posunutý význam byl v souvislosti s takovou praktikou motivován. Celý významový okruh příkladů nám zde poskytuje zánik útrpného práva a mučení odsouzenců: když právo v 18. stol. přestalo vyšetřovat pálením a bitím a trestat odsouzence vymrskáním z obce a štvaním (honěním) od města k městu, zanikla příslušná adjektiva kvalifikující zločince podle vytrpěného mučení, jako pálený, bitý (= fikaný, mazaný), vypráskaný (= stč. zvyjebený, později vyšibalý), prohnaný, štvaný apod.; taková slova však z větší části žijí dodnes ve významu posunutém, tj. jako sémanticky nemotivovaná (neprůhledná) pojmenování vlastností typických pro lotry, podvodníky, šejdíře apod. Uveďme několik starších příkladů těchto adjektiv s valencí ještě převážně zaměřenou na bezectné charaktery: to pálený je hoch ‚vychytralý, prohnaný‘ Vrchlický / PS; laš. bitý, chod. probityj, mor. šelma vybíjaná, nabíjaná „o člověku ‚flákaném‘, tj. protřelém, často trestaném, který provedl již mnoho kousků“ (V. Machek, EtymSlov 33); fikaný = mazaný VášaTrávníček 344, dnes jsou lidé všemi mastmi mazaní a fikanější než my obchodníci Kosmák / PS (srov. fikati ‚šlehati‘ JungmSlov, mazati koho ‚bíti‘ JungmSlov); neřádi to jsou, vypráskaní hoši ‚šibalové‘ Jan z Wojkovic / PS; zvyjebený nestydatý lhář Tovač 97; Košík … mě nešlechetně zhaněl i manželku, dávaje mně padúchy zvyjebené nešlechetné ArchČ 14,276 (1498); šibal (quasi vyšibalý z města neb u šibenice, kde zločince šibávají) ‚chytrák, čtverák‘, štvaný šibal ‚ein loser, durchtriebener Vogel‘ JungmSlov 4,454; prohnaný člověk ‚chytrý, vyfikaný, ein durchtriebener Mensch, mit allen Hunden gehetzt‘ JungmSlov 3,665. Do okruhu takovýchto adjektiv bezpochyby patří svým původem i dnešní slovo neurvalý a příjmení Urválek: základem je zde adj. urvalý, tj. podle Jungmanna (JungmSlov 4,781) „který se urval, totiž utrhl od šibenice, čili otrlý, vycvičený, totiž rvačkám zvyklý“ (např. sám musí býti urvalý lotr tamtéž); změna urvalý v neurvalý ovšem patří k vývojovému postupu, který lze charakterizovat jako zvýraznění významové kategorie záporných jevů předponou ne-, srov. horázný > nehorázný, svár > nesvár aj.

Uveďme ještě příklad na vazbu, která pozbyla průhlednosti (sémantické motivace) se zánikem staré právní praktiky. Sloveso projeti něco znamená dnes v hovorové češtině ‚ztratiti něco, prohráti něco‘, tj. má významy nepochopitelně vzdálené od slovotvorného významu pohybového. Jaká tu byla souvislost?

Především si všimněme, že ještě PS dokládá sloveso projeti něco také ve významu ‚přijít o něco‘: dosedlačil jsem, projel jsem chalupu i pole a všecko do poslední nitky (Jos. Uher). Bylo tedy možno projeti různé vlastnictví. Ztrátu zboží vyjadřovala pomocí slovesa projeti také stará čeština: ukazateli listu tohoto před některým časem