lehkovážný (leichtsinnig), lehkověrný (leichtgläubig), s něčím vůkol jíti (mit etwas umgehen, obmýšleti něco), záviseti (abhängen), předložka na vzdory, na vzdoru (zum Trotze) aj. U některých slov je těžko rozhodovati, zda je to kalk (překlad) z němčiny či z latiny, srov. záviseti – dependere, podobně nové v této době podpisovati, podpis – subscribere, nomen subscriptium – unterschreiben, Unterschrift.“ Jak patrno, většinou tu jde o překlad komponentů slovotvorné struktury cizího výrazu, ať už je to struktura slovotvorná v užším smyslu (morfologická – podpis, lehkověrný) nebo v širším smyslu (syntaktická – držeti koho zač). Z novější doby můžeme uvést jako vhodný příklad pojmenování kulometu: koncem minulého století, dokud ještě znalost této automatické rychlopalné zbraně nebyla příliš rozšířena, označovala se u nás přejatým názvem francouzským mitrailleusa (např. to byla děla, mitrailleusy, stroje vraždy Vrchlický / PS), v zčeštěné podobě mitraljesa (např. posud užívané mitraljesy nedají se k Maximově mitraljese přirovnati. Jeť ona nejhroznější střelnou zbraní Zábavný kalendář [vojenský], roč. II, 1895, s. 100); když pak byla zavedena do rakouské armády, pojmenovávala se běžně v české mluvě slovem přejatým z němčiny mašinkvér (např. už každej štát má mašinkvéry, z kterejch jde sto ran za minutu Vrba / PS). Do české terminologie vojenské však byl pojat doslovný překlad (kalk) z rus. názvu pulemët, tj. kulomet, a to z mluvy účastníků našeho prvního národního odboje na ruské frontě.

(30.13) Podobnou povahu má také v češtině překládání cizích slov s přejetím jejich motivace sémantické, tj. překlad cizího slova v jeho přeneseném významu domácím slovem, které významově odpovídá pouze jeho významu nepřenesenému; tak např. něm. označení slohového výrazu Wendung bylo přeloženo českým slovem obrat, který do té doby označoval pouze základní, pohybový význam něm. slova Wendung (‚otočení, obrácení‘). Tímto postupem se tedy zase dotváří lexikálně sémantická korelace (23) k lexikální jednotce domácí podle vzoru takové korelace cizí (obrat ‚otočení‘ → obrat ‚slohový výraz, úsloví‘ podle německé lexikálně sémantické korelace Wendung ‚otočení‘ : Wendung ,slohový výraz, úsloví‘; srov. podobně vzdělání zahrady JungmSlov → vzdělání ‚vzdělanost‘ podle lat. korelace cultura agri : cultura ‚vzdělanost‘). Takové překlady (sémantické kalky) nám dokládá již stará česká terminologie náboženská, srov. např. slovo svědomie ‚svědomí, vnitřní hlas mravně hodnotící naše jednání‘ (stč. řěč jěšutná jěšutného svědomie jest svědek Túl 56a conscientiae, naše omylné mněnie, jemuž řiekáme svědomie ŠtítVyš 62a conscientiam): v odborné literatuře se sice toto slovo považuje také za kalk kmenoslovný, za překlad cizí slovotvorné struktury (s-vědomie podle con-scientia), ale stč. materiál spíše ukazuje na kalk sémantický, tj. na posun významu domácího ‚vědomí o něčem společné s vědomím jiné osoby‘ → ‚vědomí o vlastním skutku, o vlastní odpovědnosti mravní, tj. svědomí‘ vlivem onoho latinského slova s adekvátní slovotvornou strukturou; existenci starého domácího substantiva svědomie ‚vědomí o něčem společné s vědomím jiné osoby‘ (od slovesa s(ъ)věděti zaniklého patrně vlivem homonyma svěděti ‚svrbět‘,