[375]číslo strany tiskuKtvarům jednotlivým.
180. Praesens. Sing. 1. beru, psl. berą: beru Us. stč. i nč.; dial. -o, -em atd. jako v § 54. – Sing. 2. béřeš, psl. berešь, na př. berzes ŽKlem. 49, 16, když sě tam przyberzeſſ ML. 22ᵃ, béřeš Us. spis. – Sing. 3. béře, psl. beretь, na př. sám všecko pobeerze VšehK. 175ᵇ, béře se Br. Isa. 19, 1 a Us. spis. – Du. 1. béřevě, -va, stsl. berevê (-va); zde nedoloženo.
– Du. 2. 3. béřeta, stsl. 2. -ta, 3. -te; na př. když se ſberzeta, ješto sě tělesně milujeta Štít. ř. 95ᵃ. – Plur. 1. béřem, -me, -my, psl. beremъ, -me, -my; na př. popel berzem na své hlavy Štít. ř. 205ᵃ, když se ſberzem t. 204ᵃ, béřem, -me Us. spis., dial. -mè, -ma, atd. jako v § 54. – Plur. 2. béřete, psl. berete; na př. rádi berzete cuzie Hrad. 16ᵇ, béřete Puch. 266ᵇ a Us. spis., dial. -ťe atd. jako v § 54. – Plur. 3. berú, psl. beratь, na př. wzberuv lúpež Pror. 24ᵇ; z -ú je později -au, -ou, berou Us., a dial. -ó, -um atd. jako v § 54.
Mylnou analogií bývá také sg. 1. -i: (já) dnes tě zuowy Vít. 28ᵇ, (já) zwu aliter zůwi Rosa 194, (já) zuwj Lún. var. 1710, – a pl. 3. -í: (oni) jiných pozoví VšehJ. 458, že (soudcové jako úplatek) beří telata WintObr. 2, 682 (skl. XVI stol.), kteří nás zůwy Kon. 485, jedni druhé k sobě zowj Har. 2, 188, (oni) zuwj t. 231, (Tataři) zůwi Beck. 3, 530, zůwi se hospodářové na hody BílQ. 2, 19, proč se zůwy dcery sionské t. 1, 69.
V tvarech ze kmene -e slabika kořenná se dlouží, a kde tu je souhláska -r, mění se v -ř: sg. 1. beru, zovu a pl. 3. berú, zovú, a naproti tomu sg. 2. béřeš, zóveš, 3. béře, zóve atd. Ale analogií bývá také bére a bere-, zove-, na př. bereſſ Modl. 106ᵃ, býre (z bére) Puch. 413ᵇ, býreme t. 216ᵃ, bere KolČČ. 222ᵃ (1555), wybere t. 294ᵇ (1559), smrt bere každého Pam. 3, 17, do krčmy se pobereme t. 115 atd., bereš, bere Rosa 194 a Us. ob., a taktéž v usu spis. zove- a bere- vedle béře-. Naopak dostává se béř-, beř- atp. analogií také do 1. sg. a 3. pl., když se druhdy z neumělosti praví béřu, béřou atd.
181. Imperativ. Sing. 2. 3. beři, beř, psl. beri; na př. náhle se tam dále berzy MastDrk. 305, berziz sě k svému domu Hrad. 112ᵃ, neotzoui ne revoces ŽGloss. 101, 25; neotzowi mne ŽWittb. tamt.; ſberz ny congrega nos t. 105, 47, ŽKlem. tamt., berz sě na Rýn DalC. 63, beř svůj kříž Br. NZák. 127ᵃ, peř, mlať Pam. 3, 114 atd.; beř Us. spis.; ber Us., vlivem praes. beru atd. – Du. 1. beřevě, -va, 2. 3. beřěta, žádané podle stsl. berêvê (-va), berêta, nedochováno; za to bývalo du. 1. beřvě, -va, zde nedoložené, a 2. 3. beřta, na př. berzta to na své kmetstvo Rožmb. 142.
– Plur. 1. beřěm atd., z psl. berêmъ atd., nedochováno; za to je beřme, -my, na př. zowme toho milého přietele modlitvú Štít. ř. 205ᵃ atd.; beřme Us. spis.; berme Us.; dial. -mè atd. jako v praes. indik. – Plur. 2. 3.
![[375]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00377.jpg){kind=link}