[368]číslo strany tiskuzemi fremens sorbet Ol. Job. 39, 24, porzehtuje hluze zemi Hlah. tamt., (malátstvie) se samo hloze Comest. 83ᵇ poklad jehož mol neſhloze GestKl. 28, neſhluoze GestBř. 14ᵃ, hluoſe rodit Fagif. 35ᵃ; kteřížto hlozi mě Hlah. předml. k Par., (kobylky) ohlozy všecko dřievie Ol. Ex. 10, 5, (utrhači) hlozy jiných činy ŠtítOp. 63, (utrhači) hlozy ŠtítMus. 74ᵃ. Part. hlozě atd.: žáby lomie kosti hlozycze jě Vít. 34ᵃ, adj. psu hlozícímu Prav. živ. Jg. Novotv. hlodagicze Comest. 83ᵇ, hlodám, -ej, -aje Us. – Když způsob starý zaniká, vznikají snadno tvary chybné: praes. svědomí je hlode Apoll. Jg., part. kostem ohlozenym Comest. 184ᵃ.
Podobně
hvízdati: praes. já hladem hvíždi RZvíř. Jg., ktož pohwýzdye na rány jeho sibilabit t. j. pohvížďe Pror. Jer. 49, 17, pohwiżdie sibilabit Kladr. Sof. 2, 15, hlava člověčie hohcze, hwyzdie Mand. 87ᵃ, skřěčník sladce hwizzdye GestBř. 48ᵇ, škřečník hwyzdye GestKl. 117, diábel hwizzdye GestBř. 49ᵃ; dial. hvíždžu BartD. 1, 25 (zlin.), hviždźeš, hviždźe Lor. h.-ostrav. 64. Novotv.: hvízdám, -ej, -aje Us.
Dial. také bodati bodzu BartD. 1, 129 (laš.), gajdati třepati-gajze sa mi to (snopy na voze) t. 210, glundati hrbiti – už sa tá stařenka glundze t. 2, 312 (val.), kundati se sem tam choditi-kundzu se t. 1, 225 (laš.), padati-padze (= prší) t. 129 (též), slc. vládati-vládzem Hatt. slc. 133.
177. Inf. -tati praes. -cu. Mezi slovesy sem patřícími jsou mnohá -ъtati n. -otati a původu onomatopojického; bývají jich někdy několikeré varianty.
Na př. reptati stsl. rъpъtati. Praes. repcu, -iu, -i atd., stsl. rъpъštą atd.: (já) repcy Drach. 101, proč repczeſs ŠtítMus. 35c, sám vždy repczeſs Tkadl. 36ᵃ, mistr repcze Lit. Výkl. slov A, (zlý zákonník) repcze ze všeho Kruml. 480ᵃ, kterýž repce Br. Num. 14, 27, repcete proti nám t. Ex. 16, 7, (oni) vzrepci Hlah. žalm 58, 16, jedni na druhé repcí Jel. Jg., kteříž repcý proti mně Br. Num. 14, 27. Impt. repci atd.: ani repciete Koř. 1. Kor. 10, 10. Part. repcě atd.: mumčíc nebo repczicz Lit. výkl. slov O, nerepczicz Kruml. 406ᵃ, prvý (stupeň skrovnosti) bude, pokorně strpěti nerepczicz ŠtítMus. 108ᵇ, repcycze ChelčP. 57ᵃ. V usu nč. vyskytují se tvary tyto jen v nář. vých. a jako archaismy v jazyku knižném, ostatek jsou pravidlem novotvary reptám, -ej, -aje.
Podobně
bebtati, beptati, bobtati: part. bebce garriens Lit. 3. Jan. 10, bobcye garriens Koř. tamt., kto mluví bebce Pís. XV. stol. v ČČMus. 1827, 3 str. 11.
blektati, blekotati, stsl. blekotati, -štą: (nemocný) hrozně blekce ČernZuz. 274, liška blekoce Kom. Jg., ti lidé vyjí a bleczkczy (sic) Mand. 61ᵃ nemluwie ť, ale blekczi MandA. 199ᵇ; part. blekczycze ChelčP. 131ᵃ.
![[368]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00370.jpg){kind=link}