[35]číslo strany tiskutřěse hlavú Pror. 67ᵃ; když člověk vši svú žádost obratye u bóh Alb. 33ᵃ; hrzeſſieſs ŠtítSázav. 143ᵃ, která (žena) hrzeſſie t.; známo czinieme Perw. Otč. (z r. 1458), ten list lomieme a nepeven czinieme t. a j. (tu často tak); moře sě tocżie Troj. 225ᵃ a j.; uſlyſſieš MudrC. 58ᵇ, widieš t. 79ᵇ, bogieṡ ſe t. 57ᵇ, neuczinieš t. 73ᵇ, chlubieṡ ſe t. 77ᵇ a j.; klášter lezzije Lobk. 69ᵇ; on pomnje Blah. 11, držjeme t. 18 (prý podle Roha) Příklad: hledie respicit ŽGloss. 103, 32 (opakováno v ŽWittb. a bylo tedy již ve společné předloze obou těchto textů) je bezpochyby omyl, a v jiném tamt.: obdirzie yu semen eorum possidebit eam (terram) 68, 37 může býti vazba podle smyslu, plur. za lat. sing. Když doba úžení ie-í prošla, přestalo ovšem i toto analogické -ie.
6. Někdy bývá kmenové -é dlouhé. Doklady toho jsou: ona j’mu lagě JidDrk. 61, an tě k břěhu wezee t. 70; nevmrzee EvZimn. 34, kámen zetrzee ſie t. 23, zetrzee jej t. 33, gdee t. 41, przygdee t. 2, budee t. 6 a 17, piſſee sv. Matěj t. 5 ijeden netyezee t. 51 ; ten ſlowee ingrössator VšehK. 18ᵃ, ſlowee t. 237ᵃ; padnéte Ben. Lev. 26, 30; ſlowé Háj. herb. 135ᵇ; ſlowé VelKal. 128; Slowé pak spravedlnost Kold.² 1ᵃ, ten trhu vżiwé t. 128ᵇ; počné Beck. 3, 321, čté se t. 1, 97, zahyné t. 3, 164, přeſtané t. 3, 221, žwé t. 3, 311 a j. (tu často); dial. vedéme, vedéte, neséme, neséte BartD. 1, 61, bodéme, bodéte, možéme, možéte, vějéme, vějéte t. 77, vʹadnéme, vʹadnéte t. 78, ščepujéme, ščepujéte t. 80 (vše v nář. val., podřečí rožn.-karl., jen v 1. a 2. plur.); něsémy, něsétě, co chcétě, dojďéte, umřémy, zavřétě t. 85 (stjick., jen v 1. a 2. plur., vedle ídete a j.), vemém t. 125 (laš.), veméte t. 349 (rožn.) atp. – Z tohoto -é je změnami dalšími zúžené -í (-ý), v dokladech známých nejčastěji v slabice -mé: (on) ji za manželku svú wezmy Hrub. 306ᵇ, žádný nad svú naději velikých věcí před se newezmy t. 442ᵇ (z Lael.: nemo unquam spe maiora suscipiet qui etc.), že i filozofí (sg. nom.) světlejší způsob na sebe wezmy t. 354ᵇ, brání ho když kurvu puogmy t. 349ᵇ, (ten) již drziemy, již usnuv z lodí letí t. 269ᵇ, budými Blah. 350 ; – v nář. slc. -ie, srov. I. str. 143: nesieš, nesie, nesieme, nesiete, pečieš atd., minieš atd. a analogií také 1. sg. nesiem, pečiem, miniem atd., vedle pneš..., treš..., trhneš..., tešeš..., bereš... Hatt. 114 sl.; vediem, grebiem, požniem, klniem, umriem, oriem, steliem, steniem, beriem, ženiem Pastrn. 11 sl.; jedna izbu metie Koll. Zpěv., mrieš Pís. Slav., berieš Dobš., biedu trie hlady mrie Sbor. slov. (Dušek, VěstnSpol. 1890, 25 a 26). Dloužení toto má oporu v parallelních tvarech se střídnou slabikou dlouhou trpí-, prosí-, umie-, dělá- atp.; podnět pak jeho přicházel dílem též odtud, dílem, zejména v 3. sg. slové, zahyné atp., z náklonnosti osobní a místní, koncovku prodlužovati.
7. Krom toho jsou ještě některé změny dialektické jiné : v nář. han. jest -e pozměněno v -ė, -è: vėdėmė BartD. 2, 80 (olom.), vèdèmè t. 122 (zábř.); – v nář. sev.-opav. jest -o z -e: veďoš veďo veďomy veďoťo,
![[35]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00037.jpg){kind=link}