[31]číslo strany tiskuPraesens.
16. Praesentem rozumíme praes. indik., na př. nesu, ponesu, prosím, vyprosím, padám, padnu atp.; slovesa ponesu, vyprosím, padnu atp. (perfektiva) mají význam budoucí, ale se stránky tvarové jsou praesentia a patří tedy sem.
Praesentní kmen dostaneme, když odepneme přípony osobní. Na př. v 2. sg. neseš z nesešь, 2. pl. nesete jsou přípony osobní -š (-šь) a -te, a kmen tedy nese-; v 3. pl. psl. nesątь z nesontь je přípona os. -ntь, a kmen tedy neso-; atd. V kmenech praesentních neso-, nese- je společný kmen základní nes-, a -o, -e jsou přípony kmenotvorné, t. j. přípony, jimiž uvedené kmeny praesentní jsou utvořeny.
V češtině a vůbec ve slovanštině máme kmeny praesentní šestery:
I. Kmeny s příponou kmenotvornou -o, -e. Na př. kmen praes. nes-o-, nes-e-, praes. nesu, 2. sg. nese-š z nese-šь, 2. pl. nese-te, 3. pl. nesú psl. nesątь z neso-ntь, z kmene základního (zde zároveň kořene) nes-; – kmen praes. ber-o-, ber-e-, praes. beru, 2. sg. béřeš z bere-šь, 2. pl. béře-te z bere-te, 3. pl. berú psl. berątь z bero-ntь z kmene základního (zde zároveň kořene) ber-. – V oboru těchto kmenů jsou také dva, které mimo příponu -o, -e mají v slabice kořenné sesílení -e- v -ę-: sęd-o-, sęd-e- z koř. sed-, a lęg-o-, lęž-e- z koř. leg-, stč. praes. sadu, sědeš atd.
Poznam. V indoevr. prajazyku byly také kmeny s příp. -dho, -dhe a -do, -de, srov. Brugm. II, 1045sl. Z toho obého je do slovanštiny-do, -de a máme tuto příponu v slovesích : kladu psl. kladą (lit. klo-ju), km. kla-do-, kla-de-; vladu stsl. vladą, km. vol-do-, vol-de- (lit. veł-du, got. val-da, něm. walte, z koř. ṷel-,lat. velle); jdu psl. j-ь-dą, km. j-ь-do-, j-ь-de- (s hiátovým j-; -ь- z pův.-i-,kořene oslabeného z ei̯) ; jědu stsl.jadą, km. pro češtinu j-ê-do-, j-ê-de- (s hiátovým 'j-; koř. -ê- v j-ě-chati rus. ê-chatь); budu psl. bądą, km. bą-do-, bą-de-, o němž v. § 59. Souhláska -d- přípony této splývá však s kořenem, z něhož jest pak na př. inf. klásti stsl. klasti z klad-ti, part. klad stsl. kladъ atd., a při kmenech praesentních klado-, klade- atd. jeví se pak jako přípona jenom -o, -e, tedy kmenové přípony (a kmeny) stejné jako zde v I.
II. Kmeny s příponou kmenotvornou -no, -ne. Na př. kmen praes. mi-no-, mi-ne-, praes. minu, 2. sg. mine-š, 2. pl. mine-te, 3. pl. minú z mino-ntь, z kmene základního mi-; – kmen praes. tisk-no-, tisk-ne-, praes. tisknu, 2. sg. tiskne-š, 2. pl. tiskne-te, 3. pl. tisknú z -no-ntь, z kmene základního tisk-.
III. Kmeny s příponou kmenotvornou -jo, -je. Na př. kmen praes. la-jo-, la-je-, praes. laju, 2. sg. laje-š, 2. pl. laje-te, 3. pl. lajú z lajo-ntъ, z kmene základního (zde zároveň kořene) la-; – kmen praes. kry-jo-, kry-je-, praes. kryju, 2. sg. kryje š, 2. pl. kryje-te, 3. pl. kryjú z -jo-ntь,
![[31]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00033.jpg){kind=link}