[301]číslo strany tiskuatd.: (já) sě v to dyrbu uvázati DalC. úv. 1; tupſſi-tuṕu atd.: jáz potupyu ŽWittb. 117, 7, (já) nepotupy jazyka svého DalC. 6; zbavſſi-zbav́u atd.: jáz tě zbauw života t. j. zbav́u DalH. 40, jáz tě zbawyu DalC. tamt., (já) zbawy jej Alb. 40; pravſſi-prav́u: co vem prawiu ApD. 6, to vám prawyu DalC. 10, (já) prawi NRada 950 atd.; stavſſi-stav́u atd.: postawyu stolec mój aedificabo ŽGloss. 88, 5, postawi ŽWittb. tamt.
Souhlásky pak ostatní mění se spojením s -j, jak následuje:
-z v -ž. Na př. razſſi-ražu atd.: poraziu ŽKlem. Deut. 39, neporażi non percutiam Ol. Gen. 18, 29. To však platí jen o -z původním. Pro -z vzniklé ze staršího -ȥ, na př. k inf. nuzſſi (z núȥa pův. -dja), vítězſſi (z vſſęg-), nemám příkladu. Je-li nuzſſi z doby dosti staré, tedy byl inf. -djſſi a k němu praes. sg. 1. -dją (srov. napojſſi-napoją) = č. nuzu; a za nč. vítězſſi bylo v jazyku starém bezpochyby vítěžſſi, srov. stč. vítěžný, vítěžstvie v dokladech se zřetelně psaným -ž-: oběti vſſiežьne Hlah. 2. Par. 7, 1 a j., vſſiežьstvie t. 1. Par. 29, 11 a j., vytieżſtuie HusPost. 217ᵃ, a dále obdobné peniez-zpeněžſſi atd., tedy také praes. sg. 1. vítěžu.
-s v -š. Na př. prosſſi-prošu atd.: proſſyu tebe ŽKlem. 143ᵃ, proſſyu Pass. 331, (já) zproſſyu ŽWittb. 29, 9, proſſy Hrad. 52ᵃ, DalC. 70, proſſy tebe ML. 1ᵇ, já neproši Trist. 226; hlásſſi-hlášu atd.: ohlaſſyu divy tvé ŽWittb. 70, 17, musſſi-mušu atd.: muſiu řéci ApD. a, juž muſſyu visěti DalC. 21 a j.; kvasſſi-kvašu: quaſu convivo MVerb.
-sl v -šľ. Na př. myslſſi-myšľu atd.: pomyſliu o mém hřiešě ŽKlem. 28ᵃ, jáz pomyſlyu ŽWittb. 37, 19, co já myſlyu Pass. 295, (já) řěči prázdné myſly ukrátſſi, avšak smysl cělý myſly položſſi DalC. úv. 4.
-d v -z. Na př. hodſſi-hozu atd.: jáz sě hozyu Mast. 2; chladſſi-chlazu atd.: (at sě) prochlazu ŽGloss. 38, 14, prochlazyu ŽWittb. tamt.; chodſſi-chozu atd.: jáz chozu Mast. 210, proč smuten choziu ŽKlem. 31ᵇ, před jehož očima chozi Ol. Gen. 24, 10; plodſſi-plozu atd.: tuť tvú čest plozyu Mast. 210, rozplozyu GalDl. 1ᵇ, já tě rozplozy Ol. Gen. 12, 2; radſſi-razu atd.: (já) razu Hrad. 130ᵇ, razyu DalC. 10, razi NRada 818, rázy ť Ben. Súdc. 18, 25; sadſſi sazu atd.: poſſazu ponam ŽWittb. 131, 11, poſazy tě ponam Ol. Gen. 17, 1; škodſſi-škozu atd.: ani vſkozyu nocebo ŽWittb. 88, 34, jáz tobě neſkozy Hrad. 11ᵃ.
-zd v -žž(žďž) a toto v -žď. Na př. hromazdſſi-hromažďžu, hromažďu atd.: shromazdzu congregabo ŽMus. Deut. 23, shromazdyu ŽWittb., tamt.
-žd v žž a toto v žď. Na př. dráždſſi-drážďu atd.: já rozdrazdiu jě ŽKlem. Deut. 21.
-t v -c. Na př. mlátſſi-mlácu atd.: kosti v tobě zmlaczu Mast. 430; mútſſi-múcu atd.: nebo sě muczu ŽWittb. 68, 18; nutſſi-nucu atd.: radím i nuczy každého Modl. 95ᵃ; platſſi-placu atd.: čso zaplaczu ŽWittb. 115, 12, otplaczu t. Deut. 41, otplaczyu jim t. 40, 11, oplacziu ŽKlem. 3ᵇ, čím sě oplaczy Modl. 10ᵃ, pohověj mi, vše ť rád zaplaczy Štít. uč. 35ᵃ; sytſſi-
![[301]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00303.jpg){kind=link}