[256]číslo strany tiskunem ŽWittb. 135, 12 (m. vz-, brachio excelso), z roztazenymy žilami Modl. 52ᵃ atd. – V příkladech starých přehláska žádaná nebývá nejčastěji ve rčení ustáleném: netáhneš co učiniti, až.., na př. netáhneš ot ňeho (od kováře) jěti, až ť mrcha (t. kůň, jejž kovář okoval) počne klécěti Hrad. 132ᵃ, Pilát rozkáza Judě ssiesti..., netaseygmu řéci by̆rse, až sě Judáš přěs zed wy̆rse Jid. 81, (liška) toho řéci netaze, až ji čbán k sobě przitaze Hrad. 131ᵃ, netaze vstáti ona, až hned ručí oblak vznide Kat. v. 2871, (vy dvě pěstounky) netahle ſla sě přituliti, až sv. Jan sě poklonil Pass. 278; O tom srov. I. str. 110. V nastalém kolísáni mezi táh- a tieh- atd. dosáhlo v XVI stol. vrch táh-, tah-, a bývalé tieh- zúž. tíh- drží se jen v dial. tíhnout (táhnouti) Duš. jihoč. 2, 11, tihnót, impt. tihni BartD. 2, 107 (litov.), tíhli pryč t. 229 (kunšt.), a v knižném tíhnouti = něka, se chýliti.
tanu, -núti, z tap-n-, srovn. tápati a tonu z top-n-. – Praes. tanu: tane na mysli jednomu měštěnínu OpMus. 21ᵇ; tak běží hřiech, že najprve tane na mysl HusPost 42ᵃ; zlé myšlenie tane na mysl tamt. – Aor. tanuch: tehdy mu na mysl tanu... AlxV. 769; když jiej (pústenník králové) na mysli tanu... Kat. v. 419. – Part. tanul: jemu (Saulovi) duch boží tanul insilivit. Ol. 1. Reg. 11, 6.
tesknu, -núti. stsl. tъskną t i angi. O -e- za -ъ- srov. I str. 179. – Praes. tesknu: (já) neteſknu sobě ŽKlem. 29, 13 atd. – Impt. teskni: neteſkni sobě Kat. v. 1595 atd. – Aor. silný sg. 1. tesk: pro ňež sobě tak velmi ſteſk, až zapomanuch sám sebe AlxV. 884; 2. 3. tešče a z toho tešťe: tu sě ſteſſcze čeledi jeho DalStrah. 2, ſteſte DalC. tamt., v tom sobě zateſcze Pass. 190, v tom myšlení sobě velmi zateſſcze Krist. 94ᵇ, Maxencovi sě zateſcze Kat. v. 2403, nejeden sobě ſteſtye AlxV. 1813, Menelaus sobě zateſſtie Troj. 69ᵇ, všichni viděchu i ſteſku sobě EvZimn. Mark. 6, 50, nepřietelé sobě stesků Pís. při DalJ. str. 238; – aor. slabý teščech atd.: když proroci sobě ſteſtechu Pass. 172. – Part. teskna: nic sobě neteſknucz Kat. v. 3424 atd.
tisknu, -núti. stsl. tisnąti z tisk-; tvary slovesa tohoto a doklady v. v §§ 111 až 116.
-tknu, -tknúti, stsl. tъknąti figere. O jerovém -e-, na př. vtekl fem. vetkla atd., srov. I. str. 179. – Praes. tknu: vetknu Us.; ptáčkové pyšťek wteknu Comest. 196ᵃ. – Impt. -tkniech: kteříž sě ho dotknyechu Pass. 327. – Aor. silný sg. 2. 3. -tče: on té řěči dotchze, an ho (Jidáš Rubena) inhwd mečem protchze Jid. 99 sl., (Zefora) dotcze se noh jeho Comest. 56ᵃ; pl. 3. -tkú: jakož se jeho dotku DalC. 5- – Aor. -tknuch: žena přijide i dotknu sě ruchá tetigit Koř. Mark. 5, 27. – Part. -tekl, -tkla atd.: nedotekl sě jich oheň Pror. Dan. 3, 50, dotekl se archy Ben. 2. Reg. 6 (nápis), ruka božie dotkla mne ŽKlem. 144ᵇ; abyste huol wtekly v hrob Otc. 179ᵇ; vetkl, -a Us., netk’ se ničeho, ani sem se toho nedotkʼ Hoš. č.-mor. II, 99; ničím nikde nebylo tyklé Národop. Sb. VII, 96 (val.). – -tknul: pak-li
![[256]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00258.jpg){kind=link}