[153]číslo strany tiskuK tvarům jednotlivým.
68. Praesens.Sing. 1. hřebu, psl. grebą; dial. -o, -em atd., jako v § 54. – Sing. 2. hřebeš, psl. -šь. – Sing. 3. hřebe, psl. grebetь; o tvaru s -t, prozpet t. j. prospět (spu) si perdiderit v. § 9. – Du. 1. hřebevě, -va, stsl. -vê (-va). – Du. 2. 3. hřebeta, stsl. 2. -ta, 3. -te; na př. (Hektor a Achilles) wražedlně ſe tepeta Troj. 127ᵇ. – Plur. 1. hřebem, -me, -my, psl. -mъ, -me, -my, na př. súsědy ven wyplewemy Pulk. 13ᵇ; dial. -mè atd., jako v § 54. – Plur. 2. hřebete, psl. -te; dial. -ťe atd., jako v § 54. – Plur. 3. hřebú, z psl. -ątь, na př. v ňemžto (rově) mé pohrzebu Hrad. 108ᵇ, (ženy rúcho) piestem tepvv Štít. ř. 67ᵃ, slc. hrebú; z -ú je později -au, -ou: tepau, tepou, a dial. -ó, -um atd., jako v § 54.
69. Imperativ.Sing. 2. 3. hřebi, z psl. grebi, nedochován; spi, z psl. sъpi, na př. prozpi kurencóm MVerb., roſpi jej (popel) Ol. Ex. 9, 8; hřeb: pohrzeb mrtvého Ol. Gen. 23, 6. – Du. 1. hřeběvě, -va, stsl. grebêvê (-va), nedochován; spěvě, -va, stsl. sъpêvê (-va), zde nedoložen. – Totéž platí o du. 2. 3. hřebeta z psl. grebêta, a spěta z psl. sъpêta. – Plur. 1. spěm, z psl. sъpêms, zde nedoložen; žádané hřebem atp., z psl. grebêmъ, nedochováno a je za to hřebme: tepme Us.; dial. -mè atd., jako v praes. indik. – Plur. 2. 3. spěte z psl. sъpête: popel roſpiete Pass. 374. oſpiete mě jablky Ol. Cant 2, 5 a j.; žádané hřeběte atp., z psl. grebête, nedochováno a je za to hřebte: pohrzebte mě Comest. 52ᵇ; za -te je dial. -te atd., jako v praes indik.
70. Imperfektum hřebiech, -ích atd.; ze staršího -ⁱách atd., v. § 26 č. 4; stsl. greběachъ atd. Na př. Dobeš hrzebyeſſe mrtvé Alb. 20ᵃ. t. 50ᵃ, (Protoslav) Trojanské tepiſſe Troj. 107ᵃ, (Čechové) Vlachy tepyechu DalC. 15, netopýřové tepijchu rytieře v tvář Alxp. 88.
71. Aorist.
a) Aorist silný. Sing. 1. hřeb, psl. grebь, nemá zde dokladu. – Sing. 2. 3. hřebe, psl. grebe, na př. tudiež Maria pohrzebe svój duch Hrad. 43. – Du. 1. hřebově, -va, stsl. grebovê (-va), – du. 2. 3. hřebeta, stsl. 2. -ta, 3. -te, – plur. 1. hřebom, psl. grebomъ, – a pl. 2. hřebete, psl. grebete, nemají v č. dokladu. – Plur. 3. hřebú, psl. grebą, na př. pohrzyebu ju (Libuši) ve vsi DalC. 8, na Vyšehradě pohřebú jeho DalJ. 68.
b) Aorist slabý, střídný se stsl. grêsъ, z pův. greb-s-om, v č. není.
c) Aorist slabý hřebech atd., stsl. grebochъ atd.: du. 3. tepesta Troj. Jg., a pl. 3. jej pohrzebechu Trist. 32, pohrzebechu jeho t. 385.
72. Tvary jmenné.
a) Infinitiv. Jako byl k nes- inf. psl. nes-ti, tak byl zajisté též ke greb- infinitiv původní greb-ti. Ale do doby historické nastala tu rozmanitost některými změnami na straně hláskové:
![[153]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00155.jpg){kind=link}