part. ſnabdyege Ol. Prov. 7, 7 atd. – Zaniklo. Již Blahoslav poznamenal, že »staří říkali snábdí« a za jeho času že se za to říká »drží stráž« Blah. 175. Zbytek dochován v dial. -snábiti, usnábiti, s významem pošinutým = uspati: malého Toníka mistr sám usnábil Rais. Potm. 122.
sṕu, spáti, stsl. sъpati dormire praes. sъplją. Praes. sg. 1. sṕu a z toho šṕu, -iu, -i (změnou celé skupiny sp- od následujícího -j-): neoſſpi-li prvé než smrtí sejdu ŠtítOp.193 (inf. ospati, srov. ospalý); novotv. spím: ſpym ŽKlem. 153ᵃ; sg 2. spíš 3. spí atd.: jenž ſpi ŽKlem. 40, 9; pl. 3. spie: jenžto ſpie NRada 942, ani ſpie ižádné péče nemajíce Troj. 203ᵃ, oni zase spí Br. NZák. 64ᵇ; novotv. spějí: spějí Blah. 251 (zavrhuje), poněvadž ho (život lidé) přespějí Lab. 25, 1. Impt. spi atd.: ſpieuie s ním dormiamus Ol. Gen. 19, 32, neſpiemi Koř. 1. Thess. 5, 6. Part. spě, spiec-: každý jako ſpye ležieše Kat. v. 2224, (člověk) ſpie nemá vóle svobodné ŠtítMus. 66ᵃ, že by neměl ižádného viděnie ſpie t. 109ᵇ, ſpieczy Ol. 3. Reg. 3, 19, ſpiece ŽKlem. 87, 6, nemluviece ani ſpiece Hrad. 79ᵇ. V Jid. čte se: (žena) jednú byla nezzpiuczi 159 (rým: wzdy̆ſſiuczi); t. j. nespiúci, novotvar místo nespieci: bylo kapati praes. kaṕu part. masc. kapě a k tomu fem. kapiúci, a podle toho také ke spáti praes. sṕu part. masc. spě utvořeno fem. spiúci. – Nč. praes. spím atd., pl. 3. spí Us. spis., sṕá BartD. 1, 77 (val.) atd., slc. spia, spěj’ Us. ob., spějó BartD. 2, 29 (holeš.) atd., impt. spi, spěte Us., špite slc. a j.; part. spě, spíc- Us. spis., sṕa Bart. 1, 26 (zlin.), spiac slc. – Tvary spa- jsou v tř. V. I*, v. § 148.
stoju, státi, stsl. stojati stare. Kmen infinitivní stoja- stahuje se v č. stá- (vždycky dlouhé). Stažení to je z doby předhislorické; když potom nastalo přehlasování a-ě, slyšal plur. slyšěli atd., nebylo ve staženém již stá- podnětu, který tu přehlásku způsoboval, a je tedy part. stál plur. stáli proti slyšal pl. slyšěli, inf. státi proti slyšěti atd. Srov. zde nahoře boju sě, báti sě. – Praes. stoju atd.: já ť ſtoyu Pass. 276, t. 458, jáz ſtogyu Mast. 209, naſtogiu adstabo ŽKlem. 5, 5 atd.; duch neoſtogi ŽKlem. 102, 26, (oni) nepodſtogie t. 39, 11 atd.; stojím, stojíš atd. Us.; sg. 1. stójím BartD. 1, 8 (zlin.), stójim t. 2, 73 (šternb.), 3. stójí t. 1, 187 (podluž.), stóji t. 81 (hran.), pl. 3. stojá t. 32 (pomor.), stójí tamt. – Impt. stój atd., zdloužen: Stóy přede dveřmi Ol. Súdc. 4, 20, jdi a ſtuoy v bráně Pror. 66ᵃ, na svém ſtuog VšehK. 4ᵃ, neſtuoy Ben. 1. Reg. 20, 38 a j., stůj Drn. 66 (119); Stuoymy MastDrk. 321; ſtoyte Koř. Efez. 6, 14, neſtoyte GeslBř. 16ᵃ; ſtuoyte BiblA. Ex. 14, 13, neſtuoyte Ben. Jos. 10, 19, neſtuyte GestM. 19 (19), ſtůgte Br. Ex. 14, 13; stůj, stůjte Us., stój BartD. 1, 40 (hroz.), stuj t. t. 2, 146 (slavk.) a j., srov. § 19 č. 9; nezdlouženě stoj atd., vlivem krátkého praes. stoj-: stoj BartD. 2, 39 (kroměř.) a j., nestojte t. 1, 174 (val.), slc. stoj. – Impf. stojiech atd., podle praes.: Giezius ſtogieſſe Hrad. 82ᵇ, (hrabie) ſtogyeſſe DalC. 39, konvrš ſtogieſſe t. 42, bratry (dva) proti sobě ſtogyeſta DalC. 53, Čechové ſtogyechu DalC. 36, mnozí ſlogiechu Štít.
