k koruně příležicí Let. 432, (dědiny) k městu nalezijczy KolČČ. 80ᵇ (1547), płášť náležjcý pod náramník Br. Ex. 29, 5 atd. Ale časem vznikají a ujímají se zde novotvary podle III. 1: pl. 3. -ležejí, na př. przijlezegij KřižB. 79ᵃ, (peníze) Hartuňkovi naležegij KolA. 1514, (peníze) nalezegij pánuom KolČČ. 9ᵃ (1 45), przýlezegij Ben. Ex. 9, 4; part. -ležeje, adj -ležející: (dědiny) k Pašiněvsi nalezegijczy KolČČ. 80ᵇ (1547), věcí k jídlu náležegijcých Pref. 11. V usu nč. jsou tvary tyto oboje.
lšču sě, lščieti sě, stsl. lьštati sę splendere, z lьsk-; -šč- mění se v -šť-. Praes. lšču sě: nelſſtij sě světlo Ol. Job 25, 3, smysl tvuoj uměním se lſſtij Alxp. 160, (evangelisté) jakožto jiskry lſtie ſie Lit. Hier. Paul. 7. Impf. lščiech sě: země sě lſſczieſſe splendebat Ol. Ez. 43, 2, kříž lſſtieſſe ſe Kruml. 20ᵇ. Inf. lščieti sě: nebude sě lſſtieti Ol. Bar. 6, 23. Subst. verb. lščěnie: ke lſſtieny ad fulgendum Ol. Ezech. 21. 15. Zaniklo.
mču, mčieti, stsl. mъčati iactare; z mъk-, smýkati. Praes. mču atd.: já tě prziemczym transferam Otc. 143ᵃ, prach, jehož ſemczy vietr quem proicit ŽWittb. 1, 4, ſemczy ŽKap. tamt., ſemczi Ol. žalm. 1, 4, neſmeczy-li jich Pror. Jer. 49, 20, uzřechom dva ana sě po nás mczyta Otc. 398ᵃ, diábli jenžto sě przyemczie discurrunt Otc. 23ᵃ. Part mčě: (Jozue) nuzie (sic) sě z Galpala ascendens Ol. Jos 10, 9 (omyl m. mčě sě). Impf. mčiech atd.: kako jeho zlí duchové mczechu do muk ducebant Otc. 272ᵃ, mcziechu OtcC. (na stejném místě). Aor. mčěch : tehdy sě zástup z města pomczie Hrad. 80ᵇ, člunek przymczie sě k ňemu t. 100, anděli.. jich (mučedlníkův) dušě přěd bóh mczchw (sic) Kremsm. 93ᵇ (m. mčěchu, rým: vzěchu). Inf. mčieti: (král) káza pohany na popravu mcyety KatBrn. 181. Part. mčal pl. mčěli: Hovora vsedl na kóň i mczal sě do Prahy Pulk. 37ᵇ, (tělo) sě na svět przymczalo Hod. 80ᵃ, anděli duši v nebe mcieli KatBrn. 319, anděli dušě na nebesa mcyely t. 157, anděli (tělo) na horu Sinai mcyely t. 453, skrze les jsú sě mčěli Trist. 215 (mczieli v rkp. Strah.); daleko by zamčela taková libost ŠtítOp. 51. Zaniklo.
mlašču, mlaščěti. z mlask- Part. mlaščě atd. : (vepř) mlaſſtie i výše sebú pošinu Trist. 120, šťenci potekú mlaſtyecze AlxV. 1416; je, bylo tam bláta, jen to mlaští, jen to mlaštělo Us. litomyšl.
mlču, mlčěti, stsl. mlъčati tacere. Part. mlčal pl. mlčěli: mlczal ŽKlem 49, 21 a j., Alb. 32ᵇ, nezamlczal Pass. 346, (Kristus) mlczal jest, jímž sě j’ znal, abychom mlczyely také jeho zlého, ježto j’ pravda Štít. ř. 144ᵃ; mlczal Ben. 4. Reg. 18, 36 a mlczel t. Job. 31, 34 atd.; mlčel Us. Part. mlčav pl. mlčěvšw: zamlczaw Kat. v. 3081, pomlczaw MRada 602; mlčev atd. Us. spis. Part. mlčán: zamlczano Alb. 32ᵇ; zamlčeno Us-, -áno archaist.
mňu, mnieti, stsl. mьnêti putare. Praes. mňu atd.: (něco) sě domny̆ſſ Jid. 169, jehož sě člověk nedomny̆ t. 117, vy., nemnyte Hrad. 131ᵃ, všichni mnýe Štít. uč. 109ᵇ. Impf. mni: pomni na mě ŽKlem. 24, 7; pomnyete
