Hrad. 96ᵃ a j. Impf. mniech: liška mnyeſe Hrad. 130ᵃ, všichni mnyechu putabant GestBř. 37ᵇ. Part. mně atd.: mnyecze ApŠ. 35, mnijcze ChelčP. 153ᵇ. – Novotvary podle III. 1: pl 3. mnějí, na př. ti ješto mniegi ŠtítPař. 41ᵇ, kteřížto mnyegi Koř. 2 Kor. 10, 2, kteříž mněji Čtv. 3, 7 a j., (křesťané) mniegi ChelčP. 240ᵇ; impt. mněj, na př. pak sě domnyei člověk existimet Koř. 1. Kor. 4, 1; impf. mnějiech on mnyegieſſe Mill. 15ᵃ, mnyegyſſe ROlB. 94ᵇ, mniegiechu EvTřeb. Mat. 20, 10, všickni mniegychu putabant GestM. 13 (40); part. mnějě, na př. ona mnyegyczy vecě EvVíd. Jan. 10, 15, mnyegici Koř. tamt., někteří mnyegice Koř. Fil. 1, 14, mniegijcze ChelčP. 153ᵇ. Novotvary tyto bývají nejčastěji při nesloženém mnieli a drží se tu dílem dosud: praes. pl. 3. mní a mnějí, part. mně, mníc- a mněje, mnějíc- Us. – V nářečích obecných vyskytují se nejčastěji složeniny za-po-mněti, vz-po-mněti, roz-po-mněti se, a tu slyší se často -mě- místo -mně-: za město říká se ob. mněsto, změněno tedy analogií zvratnou -po-mněti v -po-mě-ti atd.; na př. zapoḿéł BartD. 1, 339 (val.) a j., habych nezapomíl (zdlouž. z -ěl) chodHan. 19, esli se nezapomílo t. 162, vzpomíl sem t. 85, haby se rozpomíl t. 267 atd., a odtud pak jest -m- místo -mn- také v praes.: hajť nezapomíš t. 135, pán nezapomí t. 293 atd.
mrkcu, 2. mrktíš, mrktěti, smrákati se; z mьrkъt-.– Impf.: mrktiech: (mnich) ten den cělý sěmo tamo sě špúlal, a když mrktyeſſe, v dóm všel JeronMus. 69ᵃ; když mrktieẛe Jeron. 125ᵃ, když mrktyſſye ROlB. 124ᵃ (místa stejná).
mržu. 2. mrzíš, mrzěti, stsl. mrъzêti abominari. Praes. mržu atd.: co mě mrziſs Mand. 41ᵇ, zlý skutek mrzy mě Štít. uč. 142ᵇ, duši méj mrzy život mój Alb. 37ᵇ, (kostečníci) mrrzie všěm lidem Hrad. 115ᵇ, ješto cizie berú, mrzye bohu Vít. 33ᵃ; novotv. pl. 3. mrzějí: ústa dvojieho jazyka mrьzeji mě Hlah. Pror. 8, 13, jeho mrzegij myšlenie zlá ChelčP. 114ᵇ. Impt. mrz: nemrz se Us. Inf. mrzěti: jednomu bude mrzieti druhý Kruml. 241ᵇ, mrzeti Us., mrzat BartD. 1, 29 (pomor.). Part. mrzěl, zde nedoloženo; mrzal: omyrzala jej dědina ŽWittb. 105, 40, omirzala ŽGloss. tamt., mrzala jej slepota Štít. ř.119ᵇ, všecko mě mrzalo Modl. 109ᵇ atd.; mrzel Us.
mžu, mžieti, stsl. mьžati praes. mьžą oculos claudere, z mьg-. Part. mžě: zamziecze oči Troj. 79ᵃ, zamżenýma očima Troj Jg. Dial. omžít sa BartD. 1, 241 (mor.-slc.), zamž ť oči t. 294 (val.), oka sem nezamżéł t. 25 (zlin.); s -ř- ze -ž-: zamřeť oči, zamři t. 294, zamřu voči, měla voči zamřítý Hoš. č.-mor. II, 97. Zaniká.
niču, ničěti, stsl. ničati pronum esse; z nik-, srov. adj. stsl. nicь stč. nicí pronus. Praes. niču atd.: nyczys pod nohů mladé dievky Pass. 321. Impt. ničiech: kdy klečě k zemi nyczieſſe Pass. 454 a j. Part. ničě: an nyczie bohu sě modlí Pass. 596, nyczyeczy t. 321; niċal pl. ničěli: sv. Dominik na modlitbách nyczal t. 414; ničav pl. ničěvše: matka dlúho nycziewſſy počě tázati t. 291. Zaniklo.
