zna[179v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcemenie bylo moc božie milosti velikých divó, neb jest měl moc nad črty, nad smrtí, nad přirozením a nad těly.
Najprvé měl moc nad črty a nad nemocnými, že kohož sě dotekl svú[2464]svú: ſw sukní diábelského neb nemocného, hned diábla vyhnal a nemocné uzdravoval. Také měl moc nad přirozením. Jakož sě čte, že dva jinochy prodasta své vše zbožie a chudým rozdasta a následovasta svatého Jana. A když potom uzřesta, ano jich sluhy v krásném rúšě chodie, a ona chodíta a ničs nemáta, smútista se velmě. A když to svatý Jan uzře, ukáza jima kámen i obráti jima v zlatto a v drahé kamenie a řka: „Vizi, že váma žel sbožie, vezmúce to zlatto vykupte své zbožie a buďte pány na světě, abychte na onom světě žebrali.“ A když uzřeta takú moc boží, padesta křížem před svatým Janem, prosieće[2465]prosieće: p(ro)ſyetye milosti a želejíće[2466]želejíće: zelegitye toho, že jsa jeho pokusila. An jima vece a řka[dh]řka] rka: „Jděta a kažta sě za čtyřidćeti[2467]čtyřidćeti: cztyrzydtiety dní a prosta boha, ať sě to zlatto opět v kamenie obrátí.“ A tak svatému Janu snažně slúžista. Také měl moc nad smrtí, jakož sě čte o nem, když do Efeza dieše[2468]dieše: dyeſye a jedna paní ménem Druziana, kteráž velími žádala viděti svatého Jana, tak umřela i neséchu ji k hrobu. A přietelé jejie pověděchu to svatému Janu a řkúce: „Toť jest tebe žádala viděti, avšak tebe neviděla.“ Tehda svatý Jan káza nosidla postaviti i vece: „Hospodin muoj, Jezus Kristus, vzkřes tě, Druziana, vstaň a di do svého domu a připrav mi jiesti.“ Ana hned vstavši, poděkova jemu a přije jej velmě míle. Opět měl moc nad povětřím, jakož sě čte, když chtěl [b]označení sloupcepsáti svatá čtení, tehdy prosil boha, aby jemu dal dobré povětřie. Protož do dnešnieho dne na tom miestě dobré povětřie jest, že nikdy déšč nejde ani sních ani která búře. Opět měl jest moc nad jedem, když jeden čarodějník dal jemu řepići[2469]řepići: rzepyty jedu a řka: „Vypieš li ten jed a nebudeť ničs životu, chti v tvého boha věřiti.“ A svatý Jan vypi jej jako najlepší víno, tehdy on vece: „Kaž těmto třóm mrtvým vstáti, ješto jsú jedem otráveni a chtiť teprú věřiti.“ Tehdy svatý Jan da jemu svú[2470]svú: ſw sukni, aby na ně položil. Když na ně položi, ani hned z mrtvých vstachu, an sě na vieru obráti. A proto dnes dávají svatú minu, aby nás svatý Jan ostřiehl tohoto léta ode všeho zlého jědu a otrávení. Poručme sě dnes svatému Janu, aby nám uprosil na bohu vše dobré a uchoval nás všeho zlého a dovedl do královstvie[2471]královstvie: kra nebeského[2472]nebeského: nebeſ etc.cizojazyčný text
Sermo de Innocentibuscizojazyčný text[2473]na marginu zapsáno mladší rukou: S. Młodziankow
Vidi supra montem Syon agnum stantem, et cum eo centum quadraginta quatuor milia, habentes nomen Dei, et nomen.cizojazyčný text[2474]Ap 14,1 Tato slova čtem dnes na mši a ta píše svatý Jan v Tajnići[2475]Tajnići: taynity a řka: „Viděl sem na hoře na Sion beránka stojiece a s ním sto a čtyřidćeti[2476]čtyřidćeti: cztyrzydtyety a čtyři tisíće[2477]tisíće: tyſſytye dietek majíće[2478]majíće: magytye znamenie božie na svých čelech.“
Páni mají obyčej, když do dalekéj vlasti jedú, pojímají s sobú maršálka pro radu, písaře pro potřebu a rynéřě pro službu. Takéž král nebeský, chtě jíti na tento svět, pojal s sobú maršálka svatého Ščepána a kancléře svatého Jana a rynéře tyto svaté mládenće[2479]mládenće: mladentye, jimž jest dnes čest a chvála. V těch sloviech móžem trojí[2480]trojí: troy věc znamenati. Prvé jich nevinnu, kterú jsú při sobě jměli. Druhé jich muky, kteréž jsú trpěli. Třetie jich chválu, kterúž sú přijali.
Prvé jich chvála převýšena jest čtverú věćí[2481]věćí: wyety, točiž miestem, tovařistvem, zpievaním a znamenáním. Zajisté jich chvála
