do země buohem slíbené. A to všě božie přiezen učinila a ćestu ukázala a nepřátely jich zstopila. Prosmy boha etc.cizojazyčný text Opět rozumné stvořenie poslušno bylo božieho přietele Abrahama. Jako sě čte, že když Abraham stáše ve drvech svého domu i uzře tři anjely, z nich jeden zvěstova jemu, že bude syna mieti, a dva jdiesta do Sodomy, chtiec to město převrátiti Sodoma a druhé Gomora. A když Abrahama minusta, tehdy vece jim Abraham: „Poseďte tu a odpočiňte a pojezte.“ I oni hned sedechu a poslúcháchu jeho. Takéž dobrého každého poslúchají i nerozumné stvořenie, také božím přátelóm přiezen ukazují. Jakož sě čte, když svatého Danele biechu vsadili do obory mezi sedm lvuo velmi hladovitých, aby jej spieše snědli, tehdy ti lvové lísáchu sě k němu a ničs jemu neučinichu ani uškodichu. A čso to učinilo? Jedno buožie milost! A proto ktyž jest tak užitečná boží milost a přiezen buoží, s právem mámy usilovati a jie sobě dobývati, neb boží přiezen jest tak ustavičná a věčná, neb sú někteří přietelé, že dotud přietele milují, donidž jim dává, a v núzi zaběhnú od neho. Ty přáteli Šalomón nazývá přátely pochlebné, ješto nechtie přieteli v núzi pomoći. Ale král nebeský pomáhá svým přátelóm z núze, a to jest ukázal dnes na svatém Barnabáši, když bieše v žaláři, tehda sám buoh, ten pravý přietel, k nemu přijide a posíli jeho a řka: „Buď ustavičen a vezmeš odplatu věčnú proto, žes své přátely opustil a svój život pro mě na smrt poddal.“ A tu přiezen najviec buoh ukazuje na smrti, když jest člověku najvěcšie potřeba, když všichni přietelé sě jeho liknují a lidé jej vzhrzejí a sluhy jeho ostanú, tehdy buoh příde. O tom máme příklad o chudém Lazarovi, jenž ležieše u podvojie u jednoho bohatce pln vředů a žádný o nem netbáše. Tehdy sta sě, že sám buoh by při jeho smrti a anjelé vzemše jeho duši, vnesechu ji v ruce Abrahamově. Prosme buoha, ať nám ráčí přieti své milosti a přijieti nás k sobě.
O druhém znamenajte, že božie přiezni móžem trojí věćí dobyti. Prvé čistotú, jakož praví Šalomón: „Ktož miluje čistotu, bude mieti přietele krále nebeského, jenž jest král nade všemi králi, a ten miluje čistotu nade vše.“ Jakož to máme ukázáno na svatém evanjelistě, jenž držal čistotu, pro niž měl buoží přiezen. Druhé skrze pokoru, jakož praví svatý Lukáš: „Přieteli, vstup výšě, jenž sedíš na nízkém stole neb miestě a pokorném, nebo skroze pokoru najspieše dobudem božie přiezni.“ A to máme ukázáno na jedné panně ménem Hester, ta byla tak pokorná, že pro jejie pokoru král Asverus ji byl pojal. Takéž král nebeský pokorné k sobě přijímá, a to znamenie, že syn boží dietky pokorné odjímal. Třetie muožem dobyti božie přiezni skrze poslušenstvie. Toho máme příklad v Starém zákoně na svatém Abrahamovi, jemuž byl buoh přikázal, aby svého syna Izáka jemu obětoval a na oltáři upálil. An to hned chtěl učiniti a tu ukázal své veliké poslušenstvie, a proto jest nazván boží přietel. A takéž, kteří poslúchají buožieho slova a svých starost a svých zpovědlníkuo, ti božie přiezen obdržie. Prosme boha.
O třetiem máme znamenati, že trojé jest znamenie božie přiezni. Prvé, když člověk rád božieho slova poslúchá, tehdy jest znamenie, že jest přietel boží. O tom máme podobenstvie na svatéj Mařie Magdaleně, kteráž jest slova božieho ráda poslúchala. Druhé znamenie, ktyž kto rád pro buoh dává. Jakož praví svatý Pavel: „Ščedrého
