tu zlost pronese. A čso jest to učinilo? Jedno viera jeho, bez níž sě žádný móže líbiti bohu.
Druhé svatý Dominik líbil se jest bohu pro velikú milost, že jest měl milost k bohu i k lidem, že když bieše u Padvy na učení, udeři veliký hlad, že mnoho lidí od hladu mřieše, i on proda mnohé knihy i rozda to vše střiebro chudým pro buoh, aby hladem nezemřeli. A tu jest ukázal velikú milost, že jest plakal nad chudými, želeje jich nedostatku. Potom sám sě chtěl prodati, aby jednoho křesťana z pohan vyplatil, by jeho byl jinak nezprostil.
Třetie sě líbil bohu pro šlechetný zákon, jenž jest on ustavil na spasenie dušem křesťanským, neb jest mnoho duší k bohu dovedl svým kázaním a svých bratruo. A kolik jich dovedl, tolik drahých kamenuo u boží korunu vsadil. A co by bylo duší u pekle, ješto svatý Dominik do nebes dovedl! Jakož sě čte o nem, když dieše po ćestě mysle na kázanie, tehda potka jej črt a řka: „Kam deš, Dominiče?“ I on vece: „Jdu kázat božieho slova.“ Le črt vece: „Chtěš li se mnú trh učiniti, a slib mi, aby nikdy nekázal ani tvoji bratřie, a slibujiť také tobě, žeť nikdy nebudu vás pokúšeti, že ižádný bratr nevyběhne z kláštera.“ I on vece: „A čso tobě škodí naše kázanie?“ Odpovědě črt: „Neb mi mnoho duší odvodíš.“ I svatý Dominik vece: „Jáť nikake kázni neostanu ani moji bratřie, a ty pokúšieš nás, jakž chtěš, a myť z boží pomoćí ostojíme tobě.“ Prosme buoha etc.cizojazyčný text
O druhém znamenajte, že jeho přenesenie bylo velmě divné. Prvé, že svatý duch jej s tohoto světa přenesl do kláštera s tělem i s duší, jenž jemu dal na mysl, aby zákon přijal a svatý život vedl. Druhé syn boží přinesl jeho duši do nebes. Jakož sě čte o nem, když na jeho smrt bieše jeden bratr usnul i uzřě nebesa otevřiena a dva řebříky z nebes jdiesta, jeden držíše syn boží a druhý svatá Maří, anjelé jdiechu po nich a u prostředće sedieše bratr v kápi, a to bieše svatý Dominik. I vtažechu jej s těmi řebříky do nebes i zavřechu sě hned nebesa. Proćítiv ten bratr, jide do Bolonie a povědě to vidění bratróm.
Třetí přinesl jej buoh otec z hrobu na vyšší miesto. Jakož sě čte o něm, když svatý Dominik mnoho divó činieše a buoh jeho chtieše povýšiti na světě, tehdy sě snide množstvie bratruo, z nich jeden bratr ménem Mikuláš poče tu mysliti o jeho přenesenie, hned hlas jemu vece: „Máte požehnánie, že všichni nemocní, kteří tu biechu, byli uzdraveni, že ta vóně slepé osvietí, nemocné uzdraví a črty vyhánieše.“ Neb jeho ruce, donidž ješče živ bieše, biesta drahé vóně naplněnie, že jeden jinoch ostydlý a nečstný ćelovav jeho ruce svaté, hned by zbaven své všie zlosti a ta vóně jeho svaté tělo povýšila. Jakož Izák požehnal svého syna a řka: „To ta vóně mého syna jako vóně plnéj rolé, kteříž je sám požehnal.“ On jest jako druhý Abraham, jemuž buoh požehnal, když jest vyšel z svého rodu do jiné země. A protož když jest byla ta rolé tak vonná, poběhněte tam, všechni smutní, a budete utěšeni. Když jest nazván [syn]text doplněný editorem[390]doplněno podle smyslu Izákuov, točiž syn boží, poďte k nemu, hřiešní, ať by vás svým ocsem nebeským smieřil. Jakož sě čte o nem, že jeden bratr kleče na modlitvách, uzře syna božieho na povětří, ano třie meči dú od neho na svět pro tři hřiechy, pro pýchu a pro lakomstvie a pro smilstvo. A ten vece jemu: „Milý buože, čso myslíš učiniti nad svými lidmi?“ I buoh vece: „Hledaj, toť pln svět hřiechu, chtiť sě pomstiti nad nimi, že mne nechtie poslúchati, byl sem poslal proroky a mučedlníky, ani mi všeckni zbyli a mne samého neučstili.“ Svatá Maří jemu vece: „Milý synu,
