[163r]číslo strany rukopisuodpoviedáše.

Mezi tiem čitechu naň opět jeden artikul, že on pokládá se čtvrtú osobú v Trojici svaté, a toho artikule jedniem doktorem dovodiechu, jenž jest jej na mistra svědčil, ale toho doktora tu nejmenováchu. A mistr vecě: „Jmenujte toho doktora, jenž jest to na mě svědčil.“ A ten biskup, jenž četl artikule, vecě: „Nenie potřebie, aby nynie byl jmenován.“ A mistr odpověděv vecě: „Odstup to ode mne biedného, bych[7]před „bych“ je zapsáno a škrtnuto slovo „byl“ já chtěl čtvrtú osobú[8]za „osobú“ je zapsáno a škrtnuto slovo „býti“ v Trojici svaté a v božství jmenovati, poňovadž je to na mé srdce nikdy nevstúpilo, ale ustavičně jistím a vyznávám, že tři osoby, totiž Otec, Syn i Duch svatý jeden buoh a jeden byt v božství jsú.“ Opět tudiež čtli sú, kterak sě jest mistr Hus odvolal k bohu jakožto k najvyššiemu súdci, a to odvolánie tudiež za blud potupili sú. K tomu mistr Jan vysokým hlasem odpověďal řka: „Ó, pane bože, aj již tento sbor skutek tvój a zákona tvého položenie potupují za blud, poněvadž s ty, jsa od svých nepřátel obtiežen, bohu, otci svému, najspravedlivějšiemu súdci, svú při poručil, a v tom nám zde, biedným, dávaje příklad, a nestatečným, abychom, všelikterak obtieženi jsúce, k tobě, najspravedlivějšiemu súdci, sě utiekali, pomoci pokorně žádajíce.“ A dále mluvil, řka takto: „A já to ustavičně pravím, že nenie jistějšieho a bezpečnějšieho odvolánie než ku pánu Ježíšovi, jehož nižádný od upřiemnosti nemóž