Xan[35]číslo strany rukopisutus k Ezopovi: Přines nám jídlo. A on přinesl jazyky s octem, jakož i první byl přinesl a postavil jim je na stůl. Tu řekli žáci: A my opět přišli na jazyky. Potom předložil Ezop jiné jazyky, takže s velikou netrpělivostí a těžkostí[cm]netrpělivostí a těžkostí] netrpěliwoſti a těžkoſti hosti to snědli. I řekl Xantus k Ezopovi: Já jsem nerozkázal, aby nejlepšího věcí a nejtrefnějších koupil, ale což zlého jest a nečistého. Ezop odpověděl: Pane, což pravíš, jest pravda, ale nenajdeš v světě horší a mrzutější věci[cn]věci] wěcý nad jazyk. Skrze jazyk zkaženi bývají lidé a v chudobu upadají. Skrze jazyk města rozbořená bývají a naprosto všecko zlé skrz něj přichází. Tu řekl jeden z hostí[co]hostí] Hoſti: Jistě chceš-li mu to rozhodnouti, zblázní tebe, jakžkoli tento na těle nepodobný jest, tak takovým rovně rozumem obdařen jest. Dí k němu Ezop: Příliš jsi netrefný, ponoukaje pána proti služebníku jeho, a chceš moudřejší a více mezi lidmi bývaje vidín býti nežli jiní. Xantus potom hledal vždy příčiny, kterak by mohl Ezopa s poctivostí[cp]poctivostí] poctiwoſti zbýti, a řekl: Poněvadž mudrce příliš pečlivým a starostlivým, poběhlý lotře, nazýváš, jdiž a hledej nám hloupého a nepečlivého[cq]nepečlivého] nepecliwého, kterýž by beze vší starosti a práce nemravný a nestydatý byl.

Ezop ihned šel hledati, kde by nestarostlivého, nemravného a nestydatého mohl najíti. A když onde i onde na té cestě hledal a sem i tam ohledal, naposledy hloupého[cr]hloupého] hlaupeho uhlédal sedláka a velmi nemravného, nestydatého[cs]nestydatého] neſtydateho i nedbánlivého seděti. I dí k němu: Můj pán zůve tě k svému stolu. Sedlák ten málo se o to staral, proč by ho jeho pán zval. A vstav, hned s Ezopem šel, s nečistými, plesnivými škorněmi a mlče hned za stůl se posadil. Tu Xantus dí Ezopovi: Jaký to jest člověk? Odpověděl on: Jest nemravný a nestydatý muž. Tu pošeptal Xantus ženě své, řka: Neměj mi za zlé, co já s tebou a jakýmžkoli spůsobem budu mluviti, nebo hledám a rád bych nalezl příčinu, abych se mohl slušně nad Ezopem pomstiti a příkladem jeho aby jiné služebníky rychlejší i poslušnější zdělal. A toto hlasitě pověděl, řka: Paní, nalej vody do medenice a umej tomu poutníku nohy. Domnívaje se, že než by toho sedlák ten dopustil, raději by ven z domu šel, a tak že by s poctivostí[ct]poctivostí] poctiwoſti Ezopa ubiti mohl. Paní postavila medenici s vodou tomu sedláku před nohy, jakož pán na tom se s ní byl smluvil. Sedlák tomu dobře rozuměl, že to paní toho domu jest, i myslil sám u sebe: Věru, tuto mi dobře bu[37]číslo strany rukopisude,