[12]číslo strany rukopisuunesl. Takovými slovy posmívali se jemu, že jiní dva tolik nesli, jako on sám. Když pak Ezop napřed před nimi[z]nimi] njmi k jedné hoře přišel, složil koš svůj z svých ramen, a vzav jej před se v objetí své a svrchy zuby ujav jej, jako by zápasil, na ten vrch šel a daleké prvé nežli jiní do hospody přišel. Když pak všickni za ním přišli, rozkázal[aa]rozkázal] rozkazal jim pán jejich, aby sobě chvíli odpočinuli a jídlem se posilnili. I řekl k Ezopovi, kterýž chléb nesl: Dej jim jísti. Ezop rozdělil tak mnoho chléba mezi ně, že půl koše prázdného zůstalo. A když zase vstali a cestou, kterouž před sebou měli, brali se, bylo břemeno Ezopovo mnohém lehčejší, že již teprvá mnohém prvé přišel na hospodu nežli jiní. A k večeři opět rozdělil chléb mezi spoluslužebníky, takže ten koš skůro vyprázdnil. Nazejtří pak, když ráno jedli, hned byl koš vyprázdněn. A on je tak daleko předcházel s tím prázdným košem, že ho poznávati nemohli. A že když ho viděli tovaryší jeho tak daleko před sebou jíti, a neznajíce ho, jedni druhých se tázali: Kdo jest oneno[ab]oneno] onenno, jak tamto daleko před námi jde, přisluší-li k nám, čili je kdo neznámý? Tedy jeden z nich[ac]nich] njch řekl: Pohleďte, kterak nás tento náš lstivě podvedl, nechal nás břemen né[13]číslo strany rukopisusti, kterýchž neubývá, ale čím dále tím více se obtěžují. Sám chytrostí[ad]chytrostí] chytroſti svou, chléb vzal, kteréhož jsme vždyckny ujídali, nyní pak již jde prázen beze všeho obtížení a nenese žádného břemena.

Když pak do města Efezu přišli, postavil je pán na vyvolaném a svobodném ryňku, aby je prodal a prodal je s dobrým ziskem. I zůstali mu tří, kterýchžto doprodati nemohl, totižto písař, harfenník a Ezop. Tu jiní řekli k kupci: Jeď s nimi[ae]nimi] njmi do Sámu, tam jich podlé vůle své odbudeš, neb tam najdeš mistra učeného v umění, kteréž přisluší k lidskému přirození, kterémuž říkají Xantus, k kterémuž mnoho mládeže z jiných zemí[af]zemí] Zemi na učení dávají, z Řek i odjinud, odkudž se komu zdá a líbí. Toho jistého radou pohnut jsa kupec, plavil se s nimi[ag]nimi] njmi do Sámu. A když tam byli, vypravil písaře a harfenníka v nově služebnické šaty, Ezopa pak pro nepodobu jeho postavil mezi nimi[ah]nimi] njmi v tlustém pytli k houni[ai]houni] Haunj podobném. Ti pak první dva byli dosti podobní, ale na Ezopa, když kdo pohleděl, hned se ho zstrašil pro nepodobnost jeho. A mnozí pravili: Odkud jest ta posměšná potvora mořská? Opravdu svou nepodobou jiné ohyžďuje. Když pak Ezop porozuměl, že se