Ezop po všecky dny života svého vždycky byl hojný a dostatečný k učení jiných a štěstí ho služebníkem udělalo. Rodem byl z Frygie, kdež Troja město vystaveno bylo, z Amoru měst[…]text doplněný editorem[1]poškozený text ohraženého. Nad jiné pak lidí měl dlouhou nepodobnou tvář, hlavu velikou, čelo vysoké a černý byl, líce dlouhého, k tomu hrdla krátkého, lejtky měl veliké, nohy široké, usta veliká a hubatá, hrbovatý, břicha velikého byl. A to nejhorší do sebe měl, že se zajikal a breptal, takže neoddal mu Thersitovi, kteréhož Homerus v druhých knihách svých vypisuje. Ale zase lstí, chytralostí[a]chytralostí] chytraloſti a rozličnými žerty byl obdařen, takže všecko štěstí naprosto k tomu ho připravilo, aby služebníkem byl a jiné obveseloval. Když pak pán jeho porozuměl, že by k městským prácem neužitečný byl, do vsi ho odeslal, aby voral. Jednoho pak dne, když pán do vsi vyjel, šafář toho dvoru očesal zralé fíky a dal je pánu svému, řka: Pane, vezmi toto první ovotce roku tohoto z pole svého. Pán z toho vesel byl, řka: Jistotně to jsou převelmi čisté fíky; [3]číslo strany rukopisuhned rozkázal služebníku svému Agapetovi, aby[b]aby] áby ty fíky vzal a je schoval, až by on z lázně přišel. I trefilo se, že Ezop té chvíle z pole domů přišel, jakož každého dne ten obyčej měl, aby sobě chléba vzal. Agapetus pak, kterémuž ty fíky poručené byly, když jich[c]jich] gjch koštoval, od nich[d]nich] njch dva snědl a řekl tovaryši svému: Kdybych se pána nebál, všecky bych ty fíky snědl, tak, že bych žádného nezůstavil. Dí k němu tovaryš jeho: Odpustíš-li mi s sebou jísti, já vím cestu, že tě pro ně nic zlého nepotká. Tedy Agapetus zeptal se, jak by to mohlo býti, a on odpověděl: Když pán z lázně přijde, tehdy řci k němu takto: O pane, jakž Ezop s pole přišel, ihned všecky vaše fíky snědl. A když Ezop se pro zajíkání tak na rychlost nebude moci vymluviti, bude bit a my sobě těmi fíky dobře povolíme a pochutnáme. A když se již na tom ustanovili a svolili, jedouce ty fíky jeden po druhém, říkali[e]říkali] řjkuli: O nebohý Ezope, běda tvým plecům. A tak všecky ty fíky snědli. Když pak pán z lázně vrátil se, kázal sobě ty fíky přinesti. Řekl mu Agapetus: Pane milý, když Ezop dnes s pole pro chléb sobě přišel, a nalezši pivnici otevřenou, všed do ní, beze všeho rozumu ty fíky snědl. Uslyšav to pán a hněvem se velice pohnuv, hned Ezopa roz[4]číslo strany rukopisukázal