[3r]číslo strany rukopisuvýše vážil mimo vuoli milého pána Krista. Ale šel za ním, to jest tím obyčejem, že pokoru a milosrdenství miloval a pána Krista v tom následoval. I praví dále evanjelista a vymlúvá úřad jejich, k čemu anebo proč Kristus sv. Ondřeje a sv. Petra, bratra jeho, povolal, když řekl: „Jděte po mně, udělám vás rybáře lidské.“ Jako by řekl: „Dřieve ste byli rybáři ryb, že jste ryby lovili, ale již buďte rybáři lidští a budete duše loviti.“ Neb jakož rybáři jedním vlečením mnoho někdy ryb vytáhnú, takéž apoštolé svatí na počátku viery křesťanské kázaním a naučením svým onen toliko tisícuov, onen toliko popadli duší u vieře křesťanské. A když jich Kristus takovým obyčejem po sobě zavolal a pověděl jim, co by z nich chtěl udělati, tehda oni nechavše sítě, svých lodí i což jsú měli, nemeškajíc ani sobě rokuov k tomu odkládajíc, než ihned bez prodlení brali sú se za milým Kristem. V tom bude znamenána jejich veliká láska, kterúž jsú k milému Kristu měli. Ačkoli žádných divóv od milého Krista nebyli sú viděli, ani také kterého poslíbenie odplaty od něho slyšeli. Avšakž k jedinému jeho zavolání hotovi jsú byli po něm jíti. Ale protiv nám mluví sv. Řehoř a řka: „Ó, co my jeho divuov slýcháme, kolikrát od něho budem pokúšeni, ono nemocí, chudobú a mnohým jiným protivenstvím,