poko[4r]číslo strany rukopisuru měl jest sv. Ondřej téměř vuobec ke všem lidem. A protož o něm zpievá cierkev svatá: „Vir iste in populo suo mitissimus apparuit.“cizojazyčný text Muž tento, totiž sv. Ondřej, k svému lidu ukázal se velmi krotký. Následoval také sv. Ondřej pána Krista v tom, že byl velmi dobrotivý a velmi lítostivý a tu dobrotu ukázal jest na sv. Matúši. Jakož o tom máme psáno, když sv. Matúš kázal v nějakém městě, nechtiece kázni jeho slyšeti, vylúpili jemu oči a vsadili sú jej do žaláře, chtiece ho po několiko dnech zahubiti, tu pak anjel boží[k]boží] bozie zjeví se sv. Ondřejovi a přikáže jemu, aby šel k svatému Matúši, a sv. Ondřej odpovědě, že cesty tam nevie. I die jemu anjel: „Jdi k moři na první lodí, kterúž tu u břehu najdeš, na tu vsedni.“ A sv. Ondřej učini rozkázaní anjelovo a božím zjednáním přiveze se až právě k tomu městu, jakož sv. Matúš v něm vězíše. Tu pak sv. Ondřej přišed k tomu žaláři, v kterémž sv. Matúš byl zamčen, otevra žalář i bude nad ním velmi srdečně plakati a želeje jeho. A podlé toho bude se milému bohu modliti, aby sv. Matúšovi zrak jeho navrátil. I stalo se, že sv. Matúš zase viděl, a tak potom z žaláře vyšel. Pak měščané toho města rozhněvavše se, že sv. Matúš ušel, i jmú sv. Ondřeje na jeho miesto, a vloživše jemu provaz na hrdlo, svázavše jemu nohy i ruce, budú ho vláčiti po uliciech, až krev z něho tečieše. Tu